(175 let)
Život Jana Vincence Diviše se odehrával v prostředí chemie a výroby cukru. V jeho „sladké“ duši ale dřímal krom jiného také vynálezce, básník a spisovatel.
Jan Vincenc Diviš se narodil 6. dubna 1848 v Pardubicích, Pernštejnské ulici č. 38, do rodiny krupaře a měl ještě dva starší bratry. Po absolvování reálky začal v letech 1866–1870 studovat chemii v Praze, kde mimo jiné aktivity působil jako asistent Joachima Barranda. Jeho další cesta vedla do cukrovaru v Pardubicích, kde se projevil jeho inovátorský přístup. Společně s ředitelem Josef Pflegrem vypracovali metodu pro regeneraci spodia (kostní uhlí). Jeden školní rok učil a poté podnikl odbornou cestu po Německu, Francii a Belgii. Od roku 1876 vedl cukrovar v Josefově a o tři roky později v Přelouči. V dalších letech postupně přicházel sám nebo se svými kolegy s vynálezy a zlepšováky v oboru. Sám byl autorem několika patentů a bohatě přispěl do cukrovarnické literatury svými odbornými texty a knihami. Věnoval se rovněž místní historii Přelouče a Pardubic v podobě písemné nebo přednáškové, které doplnil třeba o dějiny cukrovarnictví. Zajímavou kapitolou jeho života bylo období, kdy používal spolu s bratrem šlechtický titul Diviš Čistecký ze Šerlinku. Bratři se stali ale obětí podvodníků, protože tituly byly vydány na základě podvrhů a byly jim v roce 1908 odejmuty. Jan Vincenc Diviš zemřel 13. 10. 1923 v Praze.
-babok-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
