Milí čtenáři,
úsměv je dárek, který dáváme druhým, a nic nás nestojí. Síla úsměvu je nepopiratelná, protože dokáže navázat vztah, tišit bolest i odzbrojit. Už na devadesát metrů dokážeme rozpoznat úsměv a při bližším ohledání odlišit přirozený od toho falešného. Falešný jen stáhne svaly kolem úst na jedné straně tváře výrazněji. Upřímný je naopak symetrický a stáhne svaly nejen kolem úst, ale i kolem očí. Pozor však na smích botox, který zamezuje danému jedinci se mračit. Přestože je smích nakažlivý, škoda jen, že nezpůsobuje také závislost. U mne pocit štěstí, tedy úsměv vyjádřený prostým zvednutím koutku, přivodí zpravidla ranní pohled do zrcadla doprovázený pozdravem „no nazdar“.
„Měsíc zamilovaných“ klepe na dveře. Přestože by se nám hodila nějaká sexploze přinášející generaci šikovných, přijměte pozvání na výlet Příbramskem. Mezinárodní mineralogická asociace dala na seznam minerálů další nerost – škáchait, objevený v bývalém uranovém revíru. Jméno dostal podle geologa z Hornického muzea Příbram Pavla Škáchy (komise muzeu už dříve uznala minerály příbramit a bytízit). Výprava do uranového revíru za novým, ryze českým nerostem může být výzvou. Ostatně slovo nerost je asi odvozeno od slova neroste, což se dá dnes říci také o jehličnatých stromech. Stromy umírají a vzrostlý les nahradily holiny a kmeny mrtvých jehličnanů trčící k nebi jako němá výčitka. Proč jsme od roku 2016 museli vytěžit 150 000 ha mrtvých jehličnanů? Podíl na tom mají kůrovci, drobné kalamity, ale i houbové nákazy. Co snížilo imunitu jehličnatých stromů? Klimatická změna, degradace půdy a nevhodné hospodaření! Takže změníme hospodaření v lesích, zastavíme klimatické změny a kůrovec bude mít utrum. Snadné, že? Ale až moc.
Květnové výlety mají letos dva bonusy navíc. Pokud si organizovaně zrovna nepřipomínáte Svátek práce 1. 5. 1886 nebo Den vítězství 8. 5. 1945, máte před sebou dvojitý, ničím nerušený prodloužený víkend. Hlavně ať víte, díky čemu se slavnostně volníte. Ne že by nebylo v květnu nic dalšího k slavení, jen svatých máme k oslavě dvacet dva. Navíc tu je 5. Pražské povstání (1945), 12. Den matek a 15. Den rodin (1994). Našlo by se jistě také pár předlistopadově orientovaných svátků, ale raději neškádlit. Když připočtu drobné oslavy jako třicet květnových křestních jmen a bezpočet na květen připadajících narozenin, jeví se mi květen coby slavný měsíc. Kdyby se ale jenom slavilo, jak by se pak výletovalo? Lépe nám bude slavit tichou vzpomínkou, a ne zrovna slivovicí moravskou, zcela nevhodnou pro naše nezkušené spalování. Zvesela a střízliví se vydejme na prodloužené víkendy nebo jednodenní výlety krajinou českou, moravskou a slezskou, které nám v májové zeleni přicházejícího jara připomenou: spěchej pomalu, člověče, a dívej se.
Luděk Sládek, šéfredaktor
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
