Historie osad Malý a Velký Kozí Hřbet a Dobronín sahá až do období středověku. V 15. století patřily k panství hradu Kašperk. Od roku 1458 zde vedla Zlatá stezka, spojující Bavorsko s Čechami. Po zákazu dovozu bavorské soli do Čech po roce 1706 však její význam začal upadat.
Obyvatelé byli vesměs zemědělci a dřevorubci německé nebo polské národnosti. Život na Šumavě byl drsný a leckdy si vyžádal mnohé lidské životy. Nejvíce tuto oblast zasáhla tuhá zima v polovině 19. století. Osady byly několik měsíců odříznuty od okolního světa a místní obyvatelstvo za to zaplatilo vysokou daň. Po zimě se na místo vydali zdravotníci a našli zde zubožené lidi zasažené epidemií nakažlivé nemoci. Nedokázali si sami pomoci a údajně zemřela polovina všech obyvatel Kozích Hřbetů. Projevila se však ve velké míře solidarita okolních měst a vsí. Byly pořádány sbírky, přeživším se pomáhalo s obnovou obydlí, přivážely se životní potřeby. Nejvíce pomohli obyvatelé Sušice a okolí. Život se zde nezastavil a v roce 1930 měla tato část Šumavy 320 obyvatel a 46 domů. Po roce 1945 však došlo ke známým tragickým událostem a dnes tu již zrekonstruované původní chalupy vesměs slouží jen k rekreačním účelům. Najdete tu mnoho zajímavých turistických a naučných stezek. Jedna z nejlepších tras je z obce Svojše po neznačené cestě do Velkého Kozího Hřbetu. Odtud se dá pokračovat po zelené na Malý Kozí Hřbet, přes Dobronín a Flusárnu po zbytcích Zlaté stezky do Zhůří a zpět do Svojše.
-aba-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
