Krvavý 17. červen 1848

26.05.2023 | 20:27
Běchovické krveprolití, litografie J. Z. Quasta, dle kresby F. Roschera, 1848

(175 let)
Běchovice roku 1848 byly první stanicí jediné železnice propojující od roku 1845 Prahu s Vídní. Generál Alfred kníže Windischgrätz, česko­‑rakouský šlechtic a rakouský polní maršál, si vybral zdejší stanici za kontrolní bod.

Říše byla v nesnázích díky Dubnové ústavě, proto od konce května 1848 dohlížel na poměry v Praze generál Windischgrätz. Plánoval vojenské potlačení revoluce, které připravili Michail Bakunin a Josef Václav Frič. Po svatodušní mši 12. 6. 1848 na Koňském trhu se část Pražanů vydala před vojenské velitelství, kde byl Windischgrätz s rodinou a přáteli. Potyčky s vojskem začaly už u Prašné brány a postupně se posouvaly Celetnou ulicí na Staroměstské náměstí. O půl páté odpoledne se kněžna Windischgrätzová přiblížila k oknu, sklo se roztříštilo a kněžna padla mrtvá k zemi. Pražané a studenti začali stavět barikády, ale po odstřelování pravobřežní Prahy se 17. června Windischgrätzovi vzdali. Prahou se nesla vlna zatýkání, omezení svobody tisku a shromažďování, lidé prchali. V den porážky revoluce generál Win­dischgrätz zvolil za místo prohlídek vlaků mířících do Prahy a z ní nádraží v Běchovicích. Na nádraží byl princ Hugo Windischgrätz se svou švadronou husarů, 9. a 10. setnina Latourova pluku, prapor Khevenhullerova pluku a několik děl. Každý vlak byl zastaven, byla odpojena lokomotiva a vagony prohledány. Po osmnácté hodině přijel vlak z Prahy, kterým prchalo mnoho studentů. Byli vyzváni, aby odevzdali zbraně. Při jejich odebírání prý padla rána, která strhla lavinu událostí. Všichni vojáci začali střílet do vagonů bez ohledu na ženy a děti. Vojáci vytahovali cestující z vagonů a hnali je do nádražní budovy. Utíkali tam i další lidé, dobrovolně, do bezpečí, ale střílelo se i na drážní budovu. Vlak byl posléze vypraven i s většinou neošetřených zraněných, kterým se pomoci dostalo v Úvalech. Krveprolití si vyžádalo nejméně sedm mrtvých, 21 raněných kutnohorských studentů, 30 kolínských a ještě více čáslavských.

Josef Grof, foto © Wikimedia Commons




počet zhlédnutí: 329

tento článek najdete ve vydání: KAM po Česku červen 2023

Máte zájem
o zásílání novinek?

Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.

Produkt byl úspěšně přidán do košíku
Produkt byl úspěšně odebrán z košíku

Děkujeme za Vaši odpověď,

Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.

Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.

Váš hlas byl započítán. Děkujeme.