1. 6. 1618 (405 let)
„Vypověděli direktoři ze země všecky jesuity. Písemný rozkaz datován však až 9. června, jímž jesuité na všecky časy vypověděni jsou… po necelých třech letech znovu se navrátili do Prahy i do Čech s vítězem bělohorským.“ (Kalendář hist. národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 503/527)

1. 6. 1953 (70 let)
Vyhlášení československé měnové reformy. V některých městech došlo k nepokojům, zejména mezi dělníky. Plzeňské povstání bylo největší z nich (20 tisíc osob) a bylo potlačeno ozbrojenými složkami. Šlo o první masové vystoupení proti komunistickému režimu v celém sovětském bloku.

2. 6. 1358 (665 let)
Moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský, bratr Karla IV. a otec Jošta Moravského, potvrdil městu Brnu privilegia. V letech 1350 až 1396 Brno získalo 28 zeměpanských privilegií. Za jeho vlády prožívalo jedno z období svého největšího rozkvětu.

7. 6. 1923 (100 let)
Vznik Československého zpravodajství radiotelefonického. Předchůdce Československého rozhlasu začal vysílat 18. 5. 1923. Provozovatelem byla soukromá společnost s ručením omezeným, držitelka koncese pro veřejné radiotelefonické vysílání. Slovo rozhlas se objevilo až v roce 1924.

7. 6. 1948 (75 let)
Edvard Beneš abdikoval na úřad prezidenta. Abdikační listinu podepsal 2. 6. 1948, zemřel 3. 9. 1948. Po skončení války byl prezidentem tzv. třetí republiky. Snažil se vzdorovat komunistům, ale i vzhledem ke svému zdravotnímu stavu neměl dostatek sil.

9. 6. 1468 (555 let)
Skončila bitva o Třebíč, která byla jednou z bitev v česko­‑uherských válkách. Bitva začala 12. 5. 1468. Po bitvě zůstalo město několik let zničeno a zanikl zdejší klášter, jehož obránci se bránili až do 15. 6. 1468. Matyáš Korvín se svým vojskem město vydrancoval.

9. 6. 1848 (175 let)
Zemský sněm Markrabství moravského přijal usnesení o zrušení roboty na Moravě za náhradu. Markrabství zrušilo robotu jako první země v monarchii. V českých zemích byla robota zrušena až císařským patentem ze dne 7. 9. 1848. Robota byla součástí poddanství ve formě práce.

9. 6. 1933 (90 let)
Skaut Vladivoj Tomek se narodil 9. 6. 1933 v Praze († 17. 11. 1960). Jako odpůrce komunistického režimu byl odsouzen za trestné činy velezrada, vražda, padělání a pozměňování platidel. Někdy je označován za poslední osobu popravenou komunistickou justicí z politických důvodů.

10. 6. 1348 (675 let)
„V outerý Svatodušní hrad Karlštejn, tři míle od Prahy, na němž se koruna i jiní klénotové zemští chovají, od císaře Karla IV. založen. 27. března 1357 slavnostně byl vysvěcen hrad Karlštejn.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 527/292)

17. 6. 1903 (120 let)
Stavební komise rozhodla o postavení rozhledny na Pradědu, 26. 6. 1903 pak Okresní hejtmanství v Bruntále vydalo souhlas k výstavbě. V polovině roku 1912 se konala kolaudace stavby postavené ve stylu hradní věže. V roce 1957 byl provoz rozhledny zastaven a 2. 5. 1959 se zřítila.

19. 6. 1898 (125 let)
Začátek české kinematografie. Fotograf Jan Kříženecký poprvé promítal české snímky v nově otevřeném pavilonu Český kinematograf na výstavě architektury a inženýrství na pražském výstavišti ve Stromovce. První záběry zachycovaly život v Praze (např. ruch na dnešním náměstí Míru).

19. 6. 1948 (75 let)
V Praze se od 19. do 27. 6. 1948 konal XI. všesokolský slet. Šlo o poslední čistě sokolský slet (další již byly od roku 1955 organizovány jako spartakiády). Při cvičeních na Strahovském stadionu se vystřídalo 118 tisíc sokolů, každý den je sledovalo na tribunách 200 tisíc diváků.

20. 6. 1968 (55 let)
Na československém území bylo zahájeno armádní cvičení států Varšavské smlouvy nazvané Šumava. Rozsáhlé vojenské cvičení mělo demonstrovat vojenskou sílu Varšavské smlouvy. Cvičení předznamenalo nadcházející srpnovou invazi spojeneckých vojsk, vyjma Rumunska a Albánie.

21. 6. 1903 (120 let)
Byl zahájen provoz železnice ze Slavonic přes Waidhofen do Schwarzenau v Dolních Rakousích. Celá trať propojovala na české straně Kostelec u Jihlavy a Telč se Slavonicemi. První část na rakouské straně byla otevřena roku 1891. K propojení Telče se Slavonicemi došlo v roce 1902.

21. 6. 1903 (120 let)
Provoz na první české elektrifikované trati Tábor–Bechyně byl zahájen 21. 6. 1903. Délka normálněrozchodné trati je 24 km, má číslo 202 a je napájena systémem stejnosměrného napětí 1500 V. Napájecí systém navrhli konstruktéři Křižík, List a Rosa. Vozy dodala firma Ringhoffer.

24. 6. 1448 (575 let)
Byla ustavena Jednota poděbradská se správcem Jiřím z Poděbrad. Šlo o politickou stranu českých kališníků, která byla založena v Kutné Hoře. Prosazovala dodržování kompaktát a bojovala proti Strakonické jednotě českých katolíků. Otevřela cestu Jiřímu z Poděbrad k postu krále.

24. 6. 1968 (55 let)
Proběhla schůze Národního shromáždění ČSSR, která schválila Zákon č. 82/1968 Sb. o soudní rehabilitaci osob nespravedlivě odsouzených v 50. letech a zrušila cenzuru. Účelem zákona (účinnost od 1. 8. 1968) bylo umožnění rychlého přezkoumání případů osob protiprávně odsouzených.

25. 6. 1608 (415 let)
„Sjednán mír v Libni mezi Rudolfem II. a Matyášem, jímž zachráněno bylo Rudolfovi panství v Čechách, v Lužicích a ve Slezsku, avšak Uhry, Morava a obojí Rakousy postoupeny byly Matyášovi, jenž uznán byl za příštího krále českého a jeho nástupce.“ (Kal. hist. nár. českého, D. A. z Veleslavína, s. 569)

25. 6. 2008 (15 let)
Silné supercelární bouře zničily vesnici Smrkový Týnec na Chrudimsku. Všech 56 budov mělo poškozenou střechu, krovy a některé přišly i o střechu. Střední Evropou přecházela výrazná studená fronta. Tornádo o síle F2 napáchalo kolem 20. hodiny škody také v obcích Pohled a Deblov.

27. 6. 1968 (55 let)
V Literárních listech a třech celostátních denících vyšel 27. 6. 1968 manifest „Dva tisíce slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, vědcům, umělcům a všem“. Šlo o jeden ze dvou nejvýznamnějších dokumentů pražského jara. Manifest sepsal spisovatel Ludvík Vaculík.

893 (1130 let) sv. Ivan
25. 6. 893 umírá podle legendy první poustevník v Čechách

1438 (585 let) Albrecht II. Habsburský
29. 6. 1438 byl korunován českým králem, druhý Habsburk na českém trůnu

1653 (370 let) Ferdinand IV.
18. 6. 1653 byl korunován římským králem v Řezně, králem českým (1645) a uherským (1647)

1793 (230 let) Josef Ludvík František Ressel
* 29. 6. 1793
† 9. 10. 1857
česko‑německý technik, lesník, spisovatel, vynálezce lodního šroubu 1827

1858 (165 let) Viktor Ponrepo
* 16. 6. 1858
† 3. 12. 1926
průkopník české kinematografie, majitel prvního stálého kina v Praze

1888 (135 let) Klub českých turistů
11. 6. 1888
ustavení sdružení turistů, počátek organizované turistiky v Čechách

1913 (110 let) Pavel Kohn-Kubín
* 10. 6. 1913
† 13. 3. 1944
český vojenský pilot židovského původu, bojující v bitvě o Británii v RAF.

1913 (110 let) Jan Kubiš
* 24. 6. 1913
† 18. 6. 1942
československý voják, parašutista, při atentátu na Heydricha hodil protitankový granát

1923 (100 let) Jan Veselý
* 17. 6. 1923
† 10. 2. 2003
český cyklistický závodník, 26x mistr Československa, vítěz Závodu míru (1949)

1928 (95 let) Lidová hvězdárna
24. 6. 1928
otevření hvězdárny na pražském Petříně, dnes Štefánikova hvězdárna

1953 (70 let) Libuše Šafránková
* 7. 6. 1953
† 9. 6. 2021
česká filmová, televizní a divadelní herečka, držitelka Českého lva (Kolja)

1958 (65 let) Vladimír Dlouhý
* 10. 6. 1958
† 20. 6. 2010
český herec, držitel dvou Českých lvů (Hlídač č. 47, Kajínek)