V polovině měsíce září bude v podkroví objektu Usedlost Pilných č. p. 4 na Veselém Kopci, jediném objektu areálu zachovaném na svém původním místě, otevřena nová stálá expozice věnovaná fenoménu lnářství.

Lněné plátno se v českých zemích ve větší míře zhotovovalo od 15. století. Také Českomoravská vrchovina byla po staletí významnou lnářskou a plátenickou oblastí. Zdejší plátno bylo určené především pro tuzemský trh. Tradiční domácké pěstování a zpracování lnu přinášelo na Hlinecku obživu většině venkovských rodin ještě po celé 18. století, kdy se začaly objevovat první textilní manufaktury, a v menší míře pokračovalo do poloviny 19. století. Nastupující průmyslová výroba postupně zaměstnala přes tři tisíce domáckých přadláků a tkalců ve zdejších textilních firmách.
Propad lněné produkce se začal objevovat na Hlinecku již po první světové válce. Polovina 20. století, provázaná s uzavíráním nebo restrukturalizací původně soukromých textilních továren a změnami celé společnosti, přinesla další pokles. Tento trend pokračoval. Konec pěstování lnu přadného v České republice přišel v roce 2010. Od té doby se vysévá pouze v omezené míře pro výzkumné a šlechtitelské účely. Pokud se v současnosti setkáme na poli se lnem, jedná se o len olejný.
Stálá expozice zaměřená na pěstování a tradiční ruční zpracování lnu vznikla na základě výsledků několikaleté spolupráce Muzea v přírodě Vysočina a Nositele tradice lidových řemesel Josefa Fidlera. Muzeum navázalo také spolupráci se Svazem lnu a konopí ČR, z. s., v oblasti aplikovaného výzkumu historických odrůd lnu přadného. Nová expozice připomíná dlouhou a složitou cestu lnu od vysetí semínka až po utkání lněné tkaniny. Zároveň vzdává hold práci stovek lnářů z Hlinecka.

Co ještě o lnu nevíte:
- jedná se o rostlinu dlouhého dne – všechny fáze růstu musí proběhnout před zkracováním délky slunečního svitu
- na stejné pole lze len vyset jednou za pět až sedm let, při častějším osetí by nastala únava půdy vedoucí ke slabé úrodě nekvalitních vláken
- k opylení vlastním pylem dochází 5–8 hodin po rozkvětu, jedna rostlina plně odkvete za 5 dnů
- nejvhodnější stupeň zralosti lnu pro kvalitu vlákna je raná žlutá zralost, tobolky mají zlatavou barvu a obsahují žlutá semena; nastává zhruba 3 měsíce po výsevu
- len se trhá, posekáním by došlo ke zkrácení stonku a znehodnocení vlákna
- za příznivého počasí len zasychá venku v tzv. kapličkách
- tobolky se semeny se od stonku oddělují železným hřebenem s hroty – drhlenem
- nastupuje proces rosení trvající 3–5 týdnů
- po vyrosení se na trdlici odděluje co nejvíce dřevnaté části stonku – pazdeří
- protahováním vláken vochlí se oddělují krátká hrubá vlákna – koudel
- surová lněná tkanina je režné barvy, bělosti bylo dosahováno kropením látky na slunci nebo bělením pomocí dřevěného popelu a horké vody v bělidlech
- pazdeří se používalo v tradičním roubeném stavitelství jako výplň spár nebo jako příměs do nepálených cihel, od druhé poloviny 20. století se používá ve stavebnictví a nábytkářství k výrobě pazdeřových desek a izolačních materiálů
- koudel má široké uplatnění v mnoha odvětvích – v provaznictví, pro výrobu technických tkanin, koudel je i příměsí bankovek, grafického a cigaretového papíru
- olej lisovaný ze lněných semínek je ceněný pro vysoký obsah bílkovin, vlákniny, tříslovin a minerálů, používá se v potravinářství, zdravotnictví a chemickém průmyslu

foto © Muzeum v přírodě Vysočina; Petr Slíva

Více na
Muzeum v přírodě Vysočina
e­‑mail: muzeumvysocina@nmvp.cz
FB Muzeum v přírodě Vysočina
IG muzeum_v_prirode_vysocina
www.nmvp.cz/vysocina