„Nejúplněji jsem obsažen jen a jen ve svých knihách. Bude‑li je někdo číst za sto let, nebude ho zajímat, jaký jsem byl já. Pokud ano, tak si mě stvoří z toho, co si přečetl.“
Ladislav Fuks vyvolává svými romány i životními peripetiemi určitou bulvární senzačnost. Většina jeho díla je však skrytě autobiografická, a to v postavě slabého trpícího chlapce, který touží po citu a přátelství. Ladislav Fuks se narodil 24. září 1923 v tehdejší Lützově, dnešní Opletalově ulici v Praze. Neprožil šťastné dětství, což se často odráží i v jeho tvorbě. V období dospívání se těžce vyrovnával nejen se svou homosexuální orientací, především však s krutými osudy svých židovských spolužáků. Fuks studoval filozofii, psychologii a dějiny umění. Pracoval jako úředník v papírnách, v Národní galerii nebo na zámku Kynžvart. V roce 1952 se přestěhoval do bytu v ulici Národní obrany v Dejvicích. Po vzoru kynžvartské sbírky kuriozit hraběte Metternicha vytvořil ve svém obývacím pokoji kolekci poněkud morbidních bizarností, která se stala podnětem k senzačním fámám o Fuksově životě. I přes svou orientaci se Fuks v roce 1964 v Miláně oženil s italskou kunsthistoričkou Giulianou Limiti. Prozaickým debutem Ladislava Fukse byl román Pan Theodor Mundstock, který vyšel v roce jeho čtyřicátin a zajistil autorovi bleskový nástup mezi uznávané spisovatele soudobé české literatury. Fuksova tvorba zahrnuje celkem patnáct knih vydaných během pouhých dvaceti let. Některé z jeho knih se staly filmovými předlohami – kdo by dnes neznal proslulého Spalovače mrtvol! Ladislav Fuks zemřel 19. 8. 1994 ve svém dejvickém bytě, jeho tělo bylo objeveno až po dvou dnech. Pochován byl v Praze na Olšanských hřbitovech.
-namo-, foto © Literární archiv PNP, fond Fotoarchiv
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
