(110 let)
Karel Niemczyk se narodil 15. února 1914 v Karpentné, dnes Třinec. Byl synem Jiřího, zaměstnance drah, a Zuzany, rozené Sikorové, jež byla v domácnosti a vychovávala čtyři hochy. Karel byl nejstarší.
Německou obecnou školu začal v Karpetné a dokončil v Českém Těšíně, kde už ale nedokončil gymnázium kvůli penězům. Učil se tedy zámečníkem a současně ukončil maturitou Vyšší průmyslovou školu strojní v Karviné. Předčasně narukoval 1. 11. 1933 k 10. dělostřeleckému pluku v Lučenci. Vyřazen byl 14. 3. 1935 jako četař a v červnu 1937 nastoupil do Škodových závodů, do pobočky v Dubnici nad Váhom. Odtud v lednu 1940 ilegálně odešel přes Maďarsko a Jugoslávii do Francie. Byl zařazen k našemu dělostřelectvu (16. 4.), ale do bojů nezasáhl a v červenci byl evakuován do Anglie. Prošel výcvikem na zvláštní úkoly, sabotážní a parašutistický kurz 19. 9.–28. 10., dále kurz radiotelegrafní a tělovýchovný (29. 8. 1942 – 15. 5. 1943) a kurz spojovací a konspirace (24. 5.–1. 10.). Počátkem ledna 1944 odletěl přes Maltu a Alžír do Itálie a 4. 4. s výsadkem Calcium seskočil u Čejkovic na Chrudimsku. Obsluhoval vysílačku Milada, posílal zprávy do Londýna, ale zradou konfidentky byl desant odhalen. Opakovaně došlo ke střetům s gestapem, sám Karel se dostal do přestřelky u Netína, poté se přesunul do Železných hor, odkud udržoval spojení s Londýnem až do konce války. Karlův bratr musel narukovat do wehrmachtu a účastnit se ruského tažení. Byl raněn u Orla, v německém lazaretu byl zajat a umístěn do tábora v Anglii. Karel získal za hrdinství Československý válečný kříž 1939, bratr nacistický Železný kříž. Po válce byl Karel do listopadu 1945 telegrafistou a šifrantem ambasády v Maďarsku. Do civilu šel jako nadporučík a vrátil se do Škodovky, kdy byl od března 1947 do července 1949 vedoucím sekretářem pobočky v Kábulu. Po komunistickém převratu se měl vrátit, ale v Bombaji loď opustil, 7. 10. se tu oženil s Martou (měli dva syny). Společně se pak vydali do Austrálie, Sydney, kam připluli koncem roku 1949. Od ledna 1950 Karel pracoval v továrně na elektrárenské kotle a v chemickém závodě. Do důchodu odešel v roce 1988. Hodnost podplukovníka, udělenou mu v roce 1991, vrátil. Zemřel 31. 7. 2004 v Sydney.
Alois Rula, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
