(490 let)
Kateřina z Komárova snad měla nějaký psychický problém. Jinak se zvrhlá záliba v týrání a mučení lidí či zvířat s následkem smrti nedá vysvětlit. A přišel soud…
I na poměry drsného středověku toho bylo dost. Zkazky nebo pomluvy o konkrétních případech líčily Kateřinu jako monstrum, které tvrdě trestalo jakoukoliv neposlušnost. Vůči svým poddaným vykazovala sadistické chování týráním, stahováním z kůže, jejich vzájemným bitím nebo třeba sypáním soli do otevřených ran. Původně chudá šlechtična se dobře vdala za Jana Bechyně z Lažan, který byl v roce 1529 jmenován purkrabím na Karlštejně. Kateřina mezitím na Příbramsku spravovala jeho panství, které obcházel strach. Jan Bechyně tou dobou vedl soudní spor s Václavem Hájkem z Libočan, který v něm chtěl využít zpráv o prohřešcích jeho ženy. Žalobu na Hájka však podala sama Kateřina Bechyňová, která ho obvinila za potupná slova a zpochybnila jeho svědky. Složitý proces začal v prosinci 1531 a rozsudek padl až 23. ledna 1534. V mezidobí vypovídali svědci nebo příbuzní, kteří se báli své vrchnosti a Kateřinu spíše podporovali a kryli. Zlom přinesl kožešník Prokop Papež, Blažek ze Svatého Pole a Manda Vaňková z Libčic, kteří nespadali do jejího panství. Soudci tak nejen díky jejich svědectví postupně odkryli a poskládali seznam hrůz a zločinů. Kateřinu umístili koncem února 1534 do Prašné věže na Hradě a ponechali ji vlastnímu osudu – smrti hladem. Po dvou týdnech útrap a strádání zemřela a byla pohřbena neznámo kde.
-babok-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
