(105 let)
Komunistický převrat v Maďarsku ve svém důsledku donutil k zásahu československou armádu. V průběhu jara a léta 1919 hájila hranice a území nového státu.
Duben 1919 znamenal pro Maďarsko pohromu. Komunisté se převratem ujali moci a nepřehledné situace využilo sousední Rumunsko k obsazování právě Maďarska i části Podkarpatské Rusi. A na to musela reagovat armáda nově vzniklého Československa. Maďaři ale rychle uzavřeli s Rumuny smír a upřeli svoje síly směrem na sever. Mor komunismu se rychle šířil i na Slovensko za podpory maďarské Rudé armády. Ta velice rychle obsadila velkou část jihu Slovenska a v Prešově vznikla Slovenská republika rad. Naštěstí se celý komunistický podnik nepovedl, protože vojenská pomoc od ruských bolševiků nepřišla. Významným dílem k tomu přispěl i francouzský generál Pellé v čele československé armády. Obnovil disciplínu vojska, vynutil si dostatečné zásobování a spolu s dalšími kolegy svedli v průběhu června bitvy o Zvolen, Košice, Rožňavu a další místa. Druhá fronta se vedla na diplomatickém poli, kdy vítězné mocnosti první světové války donutily 24. června Maďarsko k uzavření míru a stažení vojsk ze Slovenska. S jejich odchodem zanikla 7. července i Slovenská republika rad. Ne příliš dobře vedená válka si však na československé straně vyžádala životy 1 018 vojáků. Maďarská republika rad vydržela do 1. srpna 1919, kterou po dalších zvratech a občanské válce nahradilo od 1. března 1920 Maďarské království.
-liban-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
