(55 let)
Každý asi zná Jana Palacha a Jana Zajíce. Oba obětovali svůj život, aby probudili ostatní po okupaci v roce 1968. Najdou se i tací, co znají Ryszarda Siwiece, první živou pochodeň ve Východním bloku na protest proti invazi do Československa. Evžen Plocek je neznámou pochodní číslo tři.
Narodil se 29. října 1929 v Jihlavě v dělnické katolické rodině. Vyučil se nástrojařem a pracoval v Motorpalu v Jihlavě. Byl členem komunistické strany a od roku 1953 se objevoval v předních odborářských funkcích v podniku. V roce 1967 byl zvolen členem celozávodního výboru KSČ, kde patřil ke křídlu progresivistů. Den po sovětské okupaci v srpnu 1968 se spolu s dalšími dvanácti delegáty z Jihlavy zúčastnil XIV. mimořádného sjezdu KSČ v Praze‑Vysočanech. Tehdy byl reformním komunistou a vášnivým stoupencem pražského jara. Postupná normalizace a udušení výhonků svobody přispěly k jeho pocitu zklamání a rezignace. A tady se asi zrodily pohnutky k demonstrativnímu činu. K upálení došlo na Velký pátek 4. dubna 1969 na náměstí v Jihlavě. Polil se ředidlem, běžel směrem k radnici a okolo kašny, kde padl na zem. Navzdory rychlé pomoci však kvůli popáleninám druhého a třetího stupně na třech čtvrtinách povrchu těla 9. dubna 1969 v místní nemocnici zemřel. Pohřbu o pět dní později se účastnilo přes pět tisíc lidí a zřejmě naposled došlo k prezentaci jednoty větší části jihlavské veřejnosti. Zpráva o jeho činu se prakticky nerozšířila a větší povědomí o něm se na veřejnost dostává až v 80. letech. Evžen Plocek je nositelem několika vyznamenání in memoriam a zaslouží si připomínat podobně jako pochodně jedna a dvě.
-babok-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
