1. 4. 1839 (185 let)
V Třineckých železárnách byla zapálena první vysoká pec na dřevěné uhlí. Třinec byl původně zemědělskou obcí ve vlastnictví Těšínské komory, která spravovala majetek arcivévody Karla Habsburského. V letech 1836 až 1839 zde vystavěla a uvedla do provozu pec na výrobu železa.

1. 4. 1979 (45 let)
V Československu byl zaveden letní čas. Poprvé byl v řadě evropských zemí ustanoven za první světové války (1916). V Rakousku­‑Uhersku byl uplatňován do roku 1918. V nynější podobě jej v ČR známe od roku 1996, kdy byl jeho konec posunut o měsíc, do října. Začíná koncem března.

2. 4. 1329 (695 let)
Jan Lucemburský prodal polovinu Dobřínska (jižně od Gdaňska) a Mazovska (dnešní oblast kolem Varšavy) řádu německých rytířů poté, co je získal v roce 1329 jako výsledek své první křížové výpravy do Pobaltí v letech 1328–1329. Druhou polovinu Dobřínska prodal řádu v roce 1331.

5. 4. 1939 (85 let)
Funkce se ujal říšský protektor v Čechách a na Moravě ­SS­‑Gruppenführer Konstantin von Neurath (*1873, souzen v Norimberku, † 1956). Hitlerem byl v září 1941 fakticky nahrazen Reinhardem Heydrichem kvůli údajné shovívavosti, a hlavně kvůli neschopnosti vyrovnat se se sílícím odbojem.

6. 4. 1889 (135 let)
Český filmový architekt Vilém Rittershain se narodil 6. 4. 1889 v Chrudimi († 13. 2. 1963). Spolu s renomovaným architektem Maxem Urbanem byl autorem projektu Filmových ateliérů na Barrandově (1932). Dokázal spojit obecné znalosti stavební architektury s aplikací pro potřeby filmařů.

6. 4. 1909 (115 let)
Byl zahájen pravidelný provoz na Místní dráze Ostrava–Karviná. 1. 6. 1949 byla MDOK sloučena s ostatními dráhami na Ostravsku do Dopravních podniků města Ostravy. Jednokolejná trať s rozchodem kolejí 760 mm a výhybnami byla dlouhá 19,7 km. Stavba dráhy byla zahájena v roce 1903.

8. 4. 1919 (105 let)
Národní shromáždění schválilo zákon o zřízení samostatné Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké jako samostatného autonomního ústavu se všemi právy a výsadami (promoční a doktorské) vysoké školy. V prvním roce existence měla fakulta pouze 14 zapsaných posluchačů.

15. 4. 1949 (75 let)
V Praze vzniklo ve vlně znárodňování a slučování soukromých podniků Státní nakladatelství dětské knihy, které o 20 let později změnilo název na Albatros. Za 60 let své existence vydalo 10 tisíc titulů v nákladu 350 milionů výtisků. SNDK v roce 1964 založilo Klub mladých čtenářů.

16. 4. 1564 (460 let)
Na naléhání Ferdinanda I. povolil papež Pius IV. přijímání podobojí v Čechách a na Moravě. Obsah papežského breve byl slavnostně vyhlášen 23. 7. 1564 v katedrále sv. Víta (sám arcibiskup podával podobojí). Napětí mezi utrakvistickou konzistoří a císařem však přetrvávalo.

16. 4. 1919 (105 let)
V Československu byl přijat zákon o pozemkové reformě (č. 215/1919 Sb., tzv. záborový zákon), který rozhodl o záboru pozemkového majetku nad 150 hektarů zemědělské půdy nebo nad 250 hektarů celkové půdy. Pozemkovou reformou byl pověřen k tomu založený Státní pozemkový fond.

16. 4. 1919 (105 let)
Na základě zákona č. 213/1919 Sb. proběhlo další rozšíření Brna o 23 okolních obcí, čímž vzniklo tzv. Velké Brno. Zákon byl přijat 16. 4. s účinností od 23. 4. Počet obyvatel se zvýšil téměř o polovinu na 221 758. Brno se tak stalo druhým největším městem Československa.

17. 4. 1849 (175 let)
V Brně se konala ustavující schůze Národní jednoty moravské sv. Cyrila a Metoděje, předchůdkyně dnešní Matice moravské. Záměrem spolku bylo vzdělávat moravský lid vydáváním knih, časopisů a uměleckých děl, zakládáním knihoven a čítáren a přírodo­zpytných a uměleckých sbírek.

18. 4. 1389 (635 let)
„Židé v Praze zmordováni, domové jejich vybiti a spáleni, zboží rozebráno. Příčina toho útoku na ně od lidu obecného byla, že na kněze… kamením házeli a s posmíšky se mu rouhali. Král Václav byl tehdáž ve Hbě.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 370)

18. 4. 1854 (170 let)
Položení základního kamene první kladenské vysoké pece. 8. 1. 1855 byla pec zapálena jako vůbec první vysoká pec na koks v Čechách. Huť podle svého zakladatele Vojtěcha Lanny nesla jméno Vojtěšská. Železo z této pece bylo využito na vytvoření kříže pro místní hřbitov.

20. 4. 1854 (170 let)
Z Ringhofferovy dílny vyjíždí první český železniční vagon. Ringhofferovy závody, sídlící v Praze­‑Smíchově, vyráběly zpočátku technologie pro pivovary a cukrovary, později především osobní a nákladní železniční vozy, lokomotivní tendry a tramvaje. Tramvaje vyráběly od roku 1876.

20. 4. 1874 (150 let)
Český betlémář Josef Rous se narodil 20. 4. 1874 v Žamberku († 1. 8. 1942). Byl restaurátorem,
opravářem hudebních nástrojů,
řezbářem a stavitelem betlémů. Restauroval varhany a betlémy, vyráběl i opravoval loutky. Tvořil pro interiéry zámků v Častolovicích, Opočně a Doudlebech nad Orlicí.

20. 4. 1924 (100 let)
Český typograf a grafický designér Jiří Rathouský se narodil 20. 4. 1924 († 5. 9. 2003). V letech 1970 až 1974 navrhl pro pražské metro bezpatkové písmo Metron, vizuální podobu jednotlivých stanic a celkové grafické řešení celého informačního systému podzemní dráhy.

24. 4. 1854 (170 let)
„Slaven byl sňatek císaře Františka Josefa I. s Alžbětou Bavorskou. Zajímavá postava předposlední císařovny rakouské, ženy zvláštního romantického založení, byla mnohokrát zpracována populárně­‑historicky a beletristicky.“ (Kalendář hist. národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 390)

24. 4. 1949 (75 let)
V pražském Radiopaláci se sešli na ustavující konferenci delegáti 4 prorežimních mládežnických organizací, kteří se rozhodli pro sloučení v Československý svaz mládeže. ČSM se v roce 1968 rozpadl. V období normalizace byl obnoven a přejmenován na Socialistický svaz mládeže (SSM).

27. 4. 1939 (85 let)
V Praze byla jmenována nová protektorátní vláda v čele s generálem Aloisem Eliášem (do 19. 1. 1942). První protektorátní vládu vedl Rudolf Beran, do konce války byly ještě dvě vlády, Jaroslava Krejčího (19. 1. 1942 až 19. 1. 1945) a Richarda Bienerta (19. 1. 1945 až 5. 5. 1945).

1764 (260 let) Korunovace Josefa II.
3. 4. 1764
římským králem zvolen kurfiřty 17. 3. 1764, císařem až po smrti otce 18. 8. 1765

1749 (275 let) Jiří Procháska
* 10. 4. 1749
† 17. 7. 1820
český a rakouský anatom, fyziolog, oční lékař a univerzitní profesor

1834 (190 let) Vincenc Brandl
* 5. 4. 1834
† 26. 12. 1901
moravský historik a zemský archivář, národní buditel na Moravě

1889 (135 let) Jan Mikolášek
* 7. 4. 1889
† 29. 12. 1973
český znalec bylin, léčitel obyčejných lidí i celebrit

1899 (125 let) Eman Fiala
* 15. 4. 1899
† 24. 6. 1970
český herec, režisér, hudební skladatel a hudebník

1899 (125 let) Jaroslav Skobla
* 16. 4. 1899
† 22. 11. 1959
československý vzpěrač, olympijský vítěz z Los Angeles 1932

1924 (100 let) Slávka Budínová
* 21. 4. 1924
† 31. 7. 2002
česká divadelní, filmová a televizní herečka

1924 (100 let) Ilja Prachař
* 30. 4. 1924
† 10. 8. 2005
český herec, dramatik, dabér, a skalní slávista

1934 (90 let) Josef Somr
* 15. 4. 1934
† 16. 10. 2022
český herec, držitel dvou cen Thálie a jednoho Českého lva

1944 (80 let) Zdeněk Rytíř
* 11. 4. 1944
† 2. 10. 2013
český textař, hudební skladatel, zpěvák, herec a moderátor

1944 (80 let) Karel Kryl
* 12. 4. 1944
† 3. 3. 1994
československý písničkář a básník, přezdívaný „temný zpěvák“

1949 (75 let) Marie Spurná
* 28. 4. 1949
† 8. 9. 2015
česká herečka, známá rolí hostinské ve filmu Slavnosti sněženek