(145 let)
Učit se současné cizí jazyky je určitě užitečná věc. Ale co když k vám někdo napříč staletími promlouvá neznámým jazykem? Bedřich Hrozný s nimi mluvit uměl.
Narodil se 6. května 1879 v Lysé nad Labem jako syn evangelického faráře. Nejprve studoval na gymnáziu v Praze a poté v Kolíně, kde ho pozitivně „nakazil“ a nasměroval k budoucímu celoživotnímu zaměření jeho učitel orientalista Justin Václav Prášek. Jeho talent na jazyky a láska k Orientu se plně projevily na filozofické fakultě, kde postupně zvládl deset jazyků – jako třeba aramejštinu, sanskrt aj. Svoje znalosti dále prohluboval na univerzitě v Berlíně, na které pracovali nejlepší badatelé v oboru své doby. V mezičase se stal uznávaným odborníkem na klínové písmo. Účastnil se rovněž vědeckých průzkumů v Sýrii, Palestině, Egyptě a Turecku, kde byl v roce 1906 objeven archiv chetitských králů, který obsahoval množství hliněných tabulek popsaných již známým klínovým písmem, ale dosud neznámou řečí. V rámci Německé orientální společnosti od roku 1913 zkoumal originály nálezů a v listopadu roku 1915 prezentoval svoji první přednášku ohledně rozluštění textu současně s prvním stručným nárysem mluvnice chetitského jazyka. V dalších výzkumech prokázal jeho příbuznost s indoevropskými jazyky a vše shrnul v díle Chetitské klínopisné texty z Boghazköi v přepisu s překladem a komentářem z roku 1919. Stal se děkanem a později rektorem Univerzity Karlovy a velmi statečně se choval v době německé okupace. Bedřich Hrozný zemřel 12. 12. 1952 v Praze, ale pohřben byl na evangelickém hřbitově v Lysé nad Labem.
-babok-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
