(205 let)
Došlo k ní 31. května 1819 v souvislosti se svatodušní jízdou králů mezi obcemi Lověšice, Moštěnice, Bochoř a Šířava. Výsledkem byl násilný střet účastníků tohoto lidového obyčeje.
Jízda králů je slovácký, hanácký, brněnský a podhorácký lidový obyčej. Od roku 2011 je zapsána organizací UNESCO v seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva. To, co se však na lověšických pastvinách tehdy stalo, mělo do oslavy křesťanských letnic daleko. Průvody zmiňovaných obcí, mezi kterými panovala letitá rivalita, vytvořily dva tábory. Na jedné straně stáli Moštěničtí s Lověšickými proti Bochořským a Šířavským. Po vzájemných výzvách k opuštění pastvin se obě strany střetly s použitím holí, nožů, šavlí i ceremoniálních pušek. Přibližně z 80 účastníků šarvátky jich 8 padlo na místě, 5 zemřelo později a těžce a lehce zraněno bylo 60 osob. Jen pro představu, v bitvě sedláků u Chlumce padli dva sedláci na bojišti a 28 se jich utopilo. Střet měl za následek zákaz určitých zvyklostí spojených s jízdami králů, např. nošení tasených šavlí. Naštěstí jízda králů nezanikla a známe ji nejen z krásných obrazů namalovaných Jožou Uprkou, ale můžeme ji zažít například v slováckém Vlčnově, na Dolňácku ve Skoronicích u Kyjova, v Kunovicích, Hluku, na Hané v Doloplazech, Chropyni, Kojetíně, v Hroznové Lhotě nebo na Brněnsku v Troubsku.
-mf-, foto © Wikimedia Commons; Deník.cz
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
