Starobylé město Mělník ležící na soutoku dvou největších českých řek, Labe a Vltavy, slaví letos 750 let od první písemné zmínky o městě na listině mocného českého krále Přemysla Otakara II.

Dávnou historií zaznamenanou na listinách a v kronikách se ale už odpradávna proplétají i příběhy, které si mezi sebou o městě lidé vyprávěli. Příběhy o světcích a světicích, knížatech a kněžnách, králích a královnách, ale také o kouzlech a proroctvích, o strašidlech, o ukrytých pokladech i o obyčejných lidech, bohatých i chudých. Vypravte se na výlet na Mělník a projděte se po stopách starodávných pověstí. Místa, o kterých se v nich vypráví, rozhodně dodnes stojí za návštěvu.

Kletba svaté Ludmily
aneb proč na Mělníku málo prší
Svatá Ludmila, manželka českého knížete Bořivoje, byla dcerou pšovanského knížete Slavibora, jehož hradiště Pšov prý stávalo na vrcholku mělnického kopce. Pšované byli pohani, uctívali staré slovanské bohy, zatímco Ludmila se společně se svým chotěm nechala pokřtít a stala se zbožnou křesťankou, ve víře vychovávala své děti i vnoučata, zakládala kostely a šířila víru mezi lid. Jednoho dne ji s jejím doprovodem na cestách zastihlo horké poledne poblíž Pšova a Ludmila rozhodla, že požádá o občerstvení a chvíli odpočinku. U brány se však nedočkali vlídného přijetí. Pohanští Pšované kněžnu nevpustili, že prý by se jejich bohové od nich odvrátili. Ať si Ludmila odpočine před hradbami. Kněžna se rozhněvala. „Když mi nechcete dopřát ani tu vodu, sami si ji také nezasloužíte,“ pronesla. Od těch dob prý se kopci, na němž dnes stojí Mělník, vyhýbají dešťové mraky. Dnešní kostel sv. Ludmily obklopený parkem s dřevěnou zvonicí prý stojí právě na tom místě, kde tehdy Ludmilin průvod odpočíval. Dnes se tu ale na kněžnu Ludmilu vzpomíná v dobrém. Byla to totiž ona, kdo tu, také podle pověstí, nechal založit první vinice, a to na výrobu mešního vína. A právě víno nakonec Mělník proslavilo a zajistilo mu bohatství i přízeň panovníků. Vinice pod zámkem dnes nese jméno sv. Ludmily.

O králi střelců
Manželka krále Václava IV., Žofie Bavorská, často po hádce se svým chotěm odjížděla do svého věnného města Mělníka. V té době k oslavě svatodušních svátků, letnic, patřila i soutěž na rynku, dnešním náměstí Míru, při které se střílelo na terč v podobě dravého ptáka. Komu se podařilo šipkou z kuše srazit terč, stal se vítězem a byl nazván králem střelců nebo také ptačím králem. Aby přišla na veselejší myšlenky, přestrojila se královna za prostou měšťanku a vmísila se mezi dav a soutěžící. Terč už byl téměř rozstřílený, ale stále se nikomu nedařilo jej srazit. Královna, která se ráda účastnila lovů, uměla skvěle střílet. Vypůjčila si kuši a zručně trefila, takže se terč pomalu začal naklánět. Střelci i diváci začali hlasitě hučet – to by byla potupa pro všechny muže, kdyby snad žena zvítězila. Žofie rychle podala kuši vedle stojícímu mladíkovi: „Honem střel, ať ti neuteče vítězství!“ A i když šipka terč jenom škrtla, stačilo to, aby se konečně zřítil a soutěž měla svého vítěze. Královna sňala z krku zlatý řetěz s velkým kulatým přívěskem, na němž byla její podobizna: „Odměna pro krále střelců.“ A pak už se ztratila mezi diváky a vrátila se na svůj hrad. Všichni si řetěz obdivně prohlíželi, a až nyní podle obrazu na zlaté medaili poznali, že s nimi soutěžila jejich paní, královna Žofie.

Mělnický poklad a ohnivý pes
Pod středověkými domy centra Mělníka se ukrývá spleť několika pater sklepních místností a chodeb vysekaných do skály, která tvoří mělnický kopec. Zdejší podzemí nesloužilo jen jako vinné sklepy, byl to také bezpečný úkryt během válek či při požáru, mělničtí se tu mohli ukrýt i se svým nejcennějším majetkem. Právě to asi dalo vzniknout pověsti, že kdesi v podzemí se ukrývá veliký zlatý poklad, který bude nalezen, teprve až celé město zničí požár. Potom bude poklad použit k jeho obnově. Do té doby ho před vetřelci hlídá obrovský černý pes s ohnivýma očima, někdy se také říká, že je ohnivý celý.
Do podzemí se můžete na Mělníku vypravit. Jestli potkáte psa či najdete poklad, není jisté, ale určitě tu uvidíte nejširší studnu v České republice. Ve středověku zásobovala pitnou vodou celé město. Vstup je z Turistického informačního centra, kde je pro děti připravena i dětská trasa městem s luštěním tajenky. Prohlídky podzemí se konají denně v 9.30, 10.30, 11.30, 13.30, 14.30, 15.30 a 16.30 hod.

Turistické informační centrum Mělník má otevřeno denně od 9.00 do 17.00 hod. Jeho provozovatelem je Mělnické kulturní centrum, z. ú.

Turistické informační centrum Mělník
nám. Míru 51, vstup z ul. Legionářů
mobil: +420 602 679 552
e­‑mail: infocentrum@mekuc.cz
www.ticmelnik.cz
www.mekuc.cz