(600 let)
Kdyby nešlo o lidské životy, dalo by se sportovní terminologií říct, že Žižka šel od vítězství k vítězství. Nejinak tomu bylo i v bitvě u Malešova u Kutné Hory v červnu 1424.
Husitský hejtman byl v letech 1423–1424 na vrcholu svých vojevůdcovských schopností a nebylo síly, která by ho zastavila. Křižoval po Čechách a ničil svoje nepřátele. Ti se na podzim 1423 proti němu pokusili v Praze spojit na takzvaném svatohavelském sněmu. Po Novém roce 1424 ale Žižka vítězí dál – u Skalice, v březnu se pohybuje na Jičínsku a Bydžovsku a v květnu na Plzeňsku a Žatecku. Pak se prameny odmlčují a popisují Žižku coby pronásledovaného podél Labe u Kostelce s úmyslem dostat se do Čáslavi. Pochopil, že se mu to nepodaří, a využil místního terénu u Malešova u Kutné Hory k jednomu ze svých pověstných manévrů. Přehradil vozovou hradbou údolí, podnikl zdařilý jezdecký protiútok a využil nastalého zmatku a paniky v soupeřových řadách. Ačkoliv přesné místo samotné bitvy není známo, prameny uvádějí, že se jednalo o nejkrvavější řež husitských válek, při které zahynulo celkem 1 400 bojovníků na obou stranách. Druhý den poté vstoupil Žižka do Kutné Hory, vypálil několik domů a nechal popravit desítky obyvatel. Podobně se mu poddala města Kouřim, Český Brod a Nymburk, která patřila do pražského svazu. „Rozjetý“ Žižka si ještě brousil v září zuby na Prahu, ale shromážděné vojsko nezasáhlo. Pražané požádali o smír.
-babok-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
