(185 let)
Tolik pozornosti vyvolal zázrak tehdejší techniky. Příjezd vlaku do Brna. Jenže se vloudila chybička.
Byla to 7. července 1839 obrovská sláva, když se slavnostně otevírala trať Vídeň–Břeclav–Brno. Událost vyvolala neuvěřitelný zájem, trať lemovaly tisíce zvědavců a samotná nádraží praskala ve švech. Byly vypraveny celkem čtyři vlaky tažené ověnčenými lokomotivami s téměř čtyřmi desítkami vagonů a 1 125 cestujícími. Navzdory domluveným bezpečnostním opatřením došlo při zpáteční cestě ve stanici Vranovice u Brna k tomu, že první vlak se zdržel při doplňování vody, druhý za ním zastavil, ale koncem byl ještě před nádražím, a tak do něj třetí v nepřehledné zatáčce narazil. Čtvrtý vlak stihl zastavit. Došlo k poškození dvou vagonů, k několika těžším zraněním a pár lehčím. Všichni se ale díky rychlé péči lékařů cestujících ve vlacích vrátili týž den do Vídně. Vyšetřování označilo za viníka strojvedoucího třetího vlaku Angličana Johna Williamse, jenž nepřibrzdil před kolejovým obloukem, za který neviděl. Byl suspendován na práci zámečníka a o rok později mu ředitelství neprodloužilo smlouvu. Nehoda přispěla k revizi bezpečnostních opatření v podobě prodloužení intervalů mezi následnými vlaky na půl hodiny a nutnosti zavádění technických opatření vylučujících lidskou chybu. Zajímavostí je, že až do roku 1844 jezdily vlaky z bezpečnostních důvodů pouze ve dne.
-babok-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
