(405 let)
K bitvě mezi vzbouřenými stavy vedenými plk. Fridrichem z Tiefenbachu a císařským vojskem Jindřicha Duvala Dampierra došlo 5. srpna 1619. Místem střetu byly Dolní Věstonice na Moravě.
Na konci července 1619 plenil Dampierre s přibližně 8 000 muži, včetně oddílů Albrechta z Valdštejna a Maxmiliána z Lichtenštejna, na Moravě v okolí Mikulova. Podařilo se mu vytlačit Tiefenbachovy oddíly od Dolních Věstonic za Dyji, a ti za sebou strhli most. Dampierre přebrodil řeku 5. srpna 1619 a došlo ke střetu. Početně slabší jednotky Tiefenbacha s 3 600 jezdci a Ladislava Velena ze Žerotína s dalšími 1 300 jezdci byly v boji úspěšnější a Dampierre ustoupil na lednické panství Karla z Lichtenštejna. To mu však nezabránilo vyplenit 29. srpna okolí Břeclavi, Bílovic a Vlasatic. Císařští přišli o 6 000 mužů, vzbouřené stavy o 700 mužů. Hrozilo, že by Dampierre mohl napadnout Brno i Špilberk. Navíc se tou dobou stáhl Karel Bonaventura Buquoy z Českých Budějovic do Rakous a poté se 18. 10. u Břeclavi s Dampierrem spojil. Toto nebezpečí zažehnal Jindřich Matyáš Thurn, který zamířil již potřetí k Vídni, a pomohl i Gabriel Bethlen, jenž vyjel do Rakous. Proto se museli císařští stáhnout. Císaři však do Horních Uher přispěchal s pomocí polský král Zikmund III., takže i Bethlen reagoval ústupem.
-mf-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
