(555 let)
Česko‑uherské války odstartoval papež Pavel II., když krále Jiřího z Poděbrad prohlásil kacířem sesazeným z trůnu. Proti kališnickým Čechám vyhlásil křížovou výpravu.
Papež roku 1467 ustanovil Zdeňka ze Šternberka předákem katolíků, Zelenohorské jednoty. Poslal mu na pomoc křižáky z okolních zemí, ale král Jiří z Poděbrad útokům úspěšně čelil. V březnu 1468 se do čela vojsk coby vykonavatel papežské klatby postavil král Matyáš Korvín, zeť Jiříkův, a vpadl na Moravu. V květnu se válčilo na jihozápadní Moravě, 14. května byla dobyta Třebíč a Matyáš oblehl hrad Špilberk v Brně a klášter Hradisko u Olomouce. Výprava Čechů skončila tragicky bitvou u Zvole, kde byl velitel Zdeněk Kostka z Postupic smrtelně zraněn. Následně se vzdala posádka Hradiska a v únoru 1469 i Špilberk. V únoru Matyáš vytáhl do Čech a zaútočil na Kutnou Horu. České vojsko ho ale obklíčilo u Vilémova a Matyáš musel Jiříkovi slíbit smír za to, že bude propuštěn. Slib nedodržel, brojil proti Jiříkovi a byl dokonce 3. 5. katolickými pány zvolen v Olomouci za českého krále, ale tuto volbu v červnu zemský sněm odmítl. V červenci 1469 opět naplno vzplála česko‑uherská křížová válka. Byly dobývány hrady, zaniklo mnoho vesnic. Jiřík vyslal svého syna Jindřicha na jižní Moravu, kde Matyáše v listopadu 1469 v bitvě u Uherského Brodu rozdrtil. Pronikl do Horních Uher, zpustošil okolí Trenčína a počátkem roku 1470 válka pokračovala…
Alois Rula, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
