Milí čtenáři,
hola, hola, škola volá, základní pak proto, že je povinná. Každý u nás má právo také na vzdělání zdarma, a to nejen na základních, ale i středních a některých vysokých školách. Listina základních práv a svobod říká, že právo na bezplatné vzdělání mají občané, kdy občanem se rozumí každý člověk, bez ohledu na pohlaví či státní občanství. Na vzdělání zdarma mají tedy nárok obě tradiční pohlaví, pohlavně nerozhodnutí i stovky „člověků“ identifikujících se v intersexuálních variacích. Nárok mají i děti a žáci‑cizinci pobývající u nás déle než 90 dnů. Zdali každý z uvedených „člověků“ může požádat o jednorázový příspěvek státu na školní vybavení, nevím, protože požádat může jen rodina s nezaopatřenými dětmi, které nemohou uhradit výdaje související se vzděláním či se zájmovou činností svých dětí. Výši dávky úřad práce přizná jen v nejmenším možném rozsahu a vyplácí v hodnotě nejlevnějšího provedení. Stát rozmařilost lidu nestrpí. Možná proto se v září objevují inzeráty: Prodám levně puberťáka v plné výbavě. Ale jde to řešit i jinak. Věděli jste, že není stanoven žádný věkový limit pro odložení dítěte do babyboxu?
Méně úsměvné je, že čtvrtina mladých lidí ve věku 18–25 let nikdy nespala pod stanem. Přitom kolik tu bývalo trampů, trampských osad, potlachů, táborových písní a ohňů. Zajímavé je, že tito mladí lidé si hlavu víc než při gaučingu, televizi, sportu nebo fyzické práci čistí právě v přírodě. Přestože je příroda místem, kde mizí signál i turisté bez signálu. Svět se prostě mění. V šedesátých letech minulého století žádný turista neměl navigaci, nebyl cvalík, potetovaná byla jen vybraná individua a nikoho nekrášlilo nic umělého. U jezer a rybníků nebyly slunečníky, lehátka, opalovací krémy s faktorem nebo hranolky s kečupem. Nebyly přenosné telefony a ty pevné měla jen elita, stejně jako auto každá čtvrtá rodina. Z dnešního pohledu tu nebylo nic. A přece tu bylo všechno. Stejné je to i s přírodou.
Nesmíme ale dětem nic tajit. Třeba dojení krav už nevidělo 44 % z nich. Aby si jednou nemyslely, že mléko dává mlékovod, stejně jako vodu vodovod. Běžet zajíce nebo výrobu másla nevidělo 60 % dětí, a přesto si myslím, že ten, kdo to viděl, není o nic lepší než ty děti. Jen je lépe připravený na nesmysly chystané umělou inteligencí. Zkrátka a dobře, není nad to, vidět všechno na vlastní oči. Třeba nejstarší náš strom, Vilémovický tis, jehož stáří se odhaduje až na 2 000 let. Spočinout v jeho stínu, zavřít oči a představit si časy, kdy byl ještě semínkem. Když českou kotlinu popsal římský historik Publius Cornelius Tacitus jako Boiohaemum, když použil složeninu jména keltského kmene Bójů a germánské slovo haimaz – domov. A o tom to je! O domově! Ukažme ho v září, v čase babího léta, příštím pokolením v těch nejkrásnějších barvách podzimu. Toto vydání vám budiž průvodcem.
Luděk Sládek, šéfredaktor
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
