Ústecký kraj nabízí turistům hned dvě památky světového dědictví UNESCO.
Žatec a krajina žateckého chmele je první chmelařská krajina na světě, která získala vloni tento prestižní status. V České republice je v pořadí sedmnáctá a v Ústeckém kraji druhá památka na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Památka má dvě části, které společně ilustrují celý cyklus pěstování, zpracování a obchodování s nejznámější odrůdou chmele na světě.
První je Žatecká chmelařská krajina, která se skládá z venkovských chmelnic a malých vesnic Stekník a Trnovany, druhou částí je město Žatec složené z historického městského centra (německy Saaz) spolu s Pražským předměstím, které se rozvinulo v 19. století. Tato rozvinutá a přetrvávající kulturní krajina a její stavební dědictví spojené s pěstováním a zpracováním chmele svědčí o tradici, která je zde praktikována již více než 700 let a pokračuje dodnes. Chmelová krajina s chmelařským městským zázemím na seznamu dosud nefigurovala a zápisem byla uznána její celosvětová jedinečnost a hodnota.
Nějaký čas má Ústecký kraj památku světového dědictví UNESCO v Krušných horách, a to Hornickou krajinu Krušnohoří/Erzgebirge.
Hornické památky v saském a českém Krušnohoří byly zapsány na Seznam světového kulturního dědictví v roce 2019 jako třináctou památku v České republice.
Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří, jak zní oficiální název společné česko‑německé nominace, tvoří 22 součástí, z nichž 17 se nachází na území Saska a 5 v českém Krušnohoří.
Na území Ústeckého kraje mohou návštěvníci obdivovat především Hornickou krajinu Krupka. Nejvýznamnější je zde štola Starý Martin, která dokládá důlní techniky používané při dobývání cínových a wolframových rud ve druhé polovině 19. a ve 20. století. Dominantou horního města je hrad Krupka ze 14. století, vysoký umělecký a památkový význam mají rovněž gotický městský kostel Nanebevzetí Panny Marie s přilehlou hornickou zvonicí, gotický kostel sv. Ducha, renesanční kostel sv. Anny a historické měšťanské domy.
Za návštěvu stojí i Hornická krajina na vrchu Mědník. Morfologicky nápadný vrch Mědník s barokní kaplí Neposkvrněného početí Panny Marie z roku 1674 na svém vrcholu je mimořádný výjimečnou koncentrací autentických důlních děl dokládajících různé způsoby těžby železných a měděných rud z tvrdých skarnových hornin po dobu více než čtyř století. Část podzemí Mědníku je přístupné prostřednictvím štoly Panny Marie Pomocné s velmi dobře zachovanými doklady ruční ražby a rozšiřování podzemních prostor pomocí metody sázení ohněm.
text © KÚ Ústeckého kraje; foto © archiv Ústeckého kraje
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.