1. 10. 1434 (590 let)
Na zemském sněmu v Praze Rokycanova strana upustila od požadavku všeobecného zavedení přijímání podobojí a žádala jen určení kostelů v Čechách a na Moravě, kde bude možné kalich přijímat, a provádět volbu pražského arcibiskupa a biskupa olomouckého na zemských sněmech.

2. 10. 1349 (675 let)
Karel IV. zaručuje beztrestnost městu Norimberku v případě protižidovského pogromu. Udělil tomuto městu povolení srovnat židovskou čtvrť se zemí. Císař obecně toleroval pogromy v německých říšských městech. Naopak v zemích Koruny české židy z ekonomických důvodů chránil.

2. 10. 1939 (85 let)
Po uzavření dohody mezi vládou Francie a Československým národním výborem bylo rozhodnuto o zformování pěší divize. Mužstvo se skládalo jak z dobrovolníků uprchlých z Protektorátu a Slovenského státu, tak i z mobilizovaných československých občanů trvale usídlených ve Francii.

3. 10. 1949 (75 let)
V Praze byla zahájena komunistická akce T-43, která byla plánovanou perzekucí osob a měla současně zajistit pro tábory nucených prací velký počet internovaných. Cílem bylo zastrašit opoziční aktivisty od protirežimního odporu a souvisela s plánem vyčistit velká města od reakce.

8. 10. 1989 (35 let)
Občané východního Německa žádají na velvyslanectví NSR v Praze o vycestování do Spolkové republiky Německo. V budově ambasády jich byly 4 tisíce. Malou Stranu zaplavily jejich trabanty a wartburgy.

11. 10. 1414 (610 let)
„Mistr Jan, obeslán jsa na concilium a sbor konstanský, aby se toho, což naň od nepřátel jeho žalováno bylo, spravil a z víry své počet učinil, prvé nežli glejtu od císaře Zigmunda dostal, z Prahy vyjel.“ (Kalendář historický národa českého, Daniel Adam z Veleslavína, str. 870)

11. 10. 1424 (600 let)
„Zemřel na morní bolest v obležení hradu Přibyslavě Jan Žižka z Trocnova, jinak z Kalicha, táhna do Moravy s knížetem Zigmundem Korybutem a Pražany. Hejtman český nepřemožený od hlízy přemožen.“ (Kalendář historický národa českého, Daniel Adam z Veleslavína, str. 870)

13. 10. 1409 (615 let)
„V neděli po sv. Diviši čteno v kolleji Veliké privilegium a obdarování Václava IV. římského a českého krále, kteréž dal potom mistrům českým na tři hlasy při volení rektora universitatis etc.“ (Kalendář historický národa českého, Daniel Adam z Veleslavína, str. 875)

13. 10. 1429 (595 let)
„Na den Burkharta, Čechové oblehli město Budešín u Hořejších Lužicích, ale tak mnoho způsobili, jako u Gorlice před desíti dny.“ Zhořelec byl Čechy bezúspěšně obléhán 3. 10. 1429. (Kalendář historický národa českého, Daniel Adam z Veleslavína, str. 875)

13. 10. 1929 (95 let)
První rozhlasové vysílání z dostihů Velké pardubické. 48. ročník vyhrál sedmiletý bělouš Ben Hur s německým žokejem Gustavem Schwandtem v konkurenci dalších 11 koní s časem 12 minut 37 sekund. První Velká pardubická se běžela v roce 1874, zvítězil kůň Fantôme s britským žokejem.

14. 10. 1584 (440 let)
Na Moravě začal platit gregoriánský kalendář, asi o 10 měsíců později než v Čechách. Po sobotě 3. října následovala neděle 14. října. V Čechách se tak v roce 1584 slavily Velikonoce o čtyři týdny dříve než na Moravě. Reformu provedl svým mandátem z 3. 12. 1583 císař Rudolf II.

15. 10. 1424 (600 let)
„Kněz Prokůpek a kněz Ambrož se sirotky (husité Žižkovi) donesli mrtvolu Žižkovu do Hradce Králové, kde jsou jej pochovali v kostele sv. Ducha u velikého oltáře. Později však převezeno tělo do Čáslavě.“ (Kalendář historický národa českého, Daniel Adam z Veleslavína, str. 878)

8. 10. 1699 (325 let)
V Čáslavi se narodil Bernard Hennet († 18. 8. 1770 Žďár nad Sázavou), v letech 1738–1770 opat cisterciáckého kláštera Studnice Blahoslavené Panny Marie ve Žďáru nad Sázavou. Nahradil opata Václava Vejmluvu a navázal na jeho rozsáhlé stavební aktivity, narušené požárem.

19. 10. 1919 (105 let)
Generálmajor ve výslužbě Stanislav Hlučka se narodil 19. 10. 1919 v Blažovicích († 15. 10. 2008). Byl to čs. stíhací pilot a politický vězeň. Roku 1968 byl plně rehabilitován, v armádě působil ještě do roku 1976. Od roku 1992 byl předsedou Sdružení zahraničních letců.

20. 10. 1884 (140 let)
„Sněm království českého schválil zřízení Akademie nadačního fondu Jana Petra hraběte Straky z Nedabylic.“ (Kalendář hist. národa českého, D. A. z Veleslavína, str. 889) Strakova akademie podporovala ve vzdělávání chudou mládež z vyšších stavů.

24. 10. 1474 (550 let)
„Král Vladislav český přitáhl k Vratislavi, maje 20 000 lidu na větším díle pěšího, a tam spolu s otcem svým, Kazimírem, králem polským oblehli krále Matyáše Uherského.“ Veleslavín cituje Curaea a Cromera. (Kalendář hist. národa českého, Daniel Adam z Veleslavína, str. 897)

24. 10. 1639 (385 let)
Zbraslavský klášter u Prahy byl vypálen švédskými vojsky. Cisterciácký klášter, Aula Regia, založený roku 1292, utrpěl za třicetileté války velké škody. V letech 1611 a 1612 byl opakovaně vydrancován. Císařská armáda v roce 1645 devastaci klášterního areálu téměř dokončila.

25. 10. 1419 (605 let)
Krátce po první pražské defenestraci došlo k obléhání Vyšehradu husity. Tímto nenadálým přepadem se husité pod vedením Jana Žižky z Trocnova Vyšehradu zmocnili. Ne však nadlouho, o několik dní později bylo uzavřeno příměří a husité museli Vyšehrad vrátit.

27. 10. 1439 (585 let)
„Umřel císař Albrecht II., král uherský a český, upadv z nemírného jedení melounů a z horka v úplavici, pochován na královském Bělehradě vedlé tchána svého, císaře Zigmunda. Zanechal manželky těhotné.“ (Kalendář historický národa českého, Daniel Adam z Veleslavína, str. 904)

28. 10. 1424 (600 let)
Husitská vojska dobyla Mohelnici, vypálila ji a povraždila na 700 jejích obyvatel. Město bylo v druhé polovině 15. století obnoveno a kolem historického jádra byly vystavěny kamenné hradby se čtyřmi bránami. Z této doby se zachovala jediná severní, tzv. Vodní brána z roku 1540.

1539 (485 let) Petr Vok z Rožmberka
* 1. 10. 1539
† 6. 11. 1611
český politik a představitel českých stavů, poslední z rodu

1799 (225 let) Vincenz Priessnitz
* 4. 10. 1799
† 28. 11. 1851
německý  zakladatel přírodního léčitelství

1829 (195 let) František rytíř Stejskal
* 20. 10. 1829
† 25. 8. 1898
český šlechtic, policejní prezident ve Vídni a Praze

1849 (175 let) František Xaver Marat
* 22. 10. 1849
† 29. 6. 1915
český katolický kněz a politik,
velmistr řádu křižovníků

1889 (135 let) Antonín Bořek­‑Dohalský
* 23. 10. 1889
† 3. 9. 1942
český šlechtic, katolický kněz a protinacistický odbojář

1894 (130 let) Karel Plicka
* 14. 10. 1894
† 6. 5. 1987
český etnograf, hudebník, filmový scenárista, režisér, kameraman, fotograf, spoluzakládal AMU

1904 (120 let) Libuše Jansová
* 5. 10. 1904
† 1. 1. 1996
první česká archeoložka, specialistka na dobu laténskou

1929 (95 let) Evžen Plocek
* 29. 10. 1929
† 9. 4. 1969
český dělník, následovník Palacha, tzv. pochodeň č. 3

1944 (80 let) Jindřich Šilhán
* 16. 10. 1944
† 10. 4. 2000
český astronom, pedagog, pozoroval zákrytové proměnné hvězdy

1984 (40 let) Nobelova cena za literaturu
11. 10. 1984
za Jaroslava Seiferta ji převzala jeho dcera Jana 10. 12. 1984

1974 (50 let) Dlouhý, Široký a Krátkozraký
17. 10. 1974
premiéra hry Divadla Járy Cimrmana

1944 (80 let) Jan Suchý
* 10. 10. 1944
† 24. 8. 2021
český hokejista, nejproduktivnější obránce v čs. hokejové historii