(215 let)
Kdo seje vítr, sklízí bouři. Rakousko dlouho „zlobilo“ a dráždilo Napoleona vyhlašováním válek. Ten se mu „odvděčil“ uzavřením míru 14. října 1809 ve Vídni.
V dubnu 1809 Rakousko vpadlo do Bavorska a Francouzi ustupovali. Ale rychle se vše obrátilo. Napoleon v květnu obsadil Vídeň a další ránu Rakousku zasadil v červenci v bitvě u Znojma. Přišel čas diplomatického souboje a vyjednávání. Napoleon hrozil rozdělením habsburské říše a odstavením vládnoucího rodu, poté ustoupil k územním kompenzacím. Během šesti týdnů na straně Rakouska jednali hrabě Metternich s generálem Nugetem a Francii zastupoval Jean‑Baptiste de Champagny. Dva dny před uzavřením smlouvy došlo k neúspěšnému pokusu o atentát na Napoleona, což mělo další vliv na konečné znění smlouvy. Podmínky byly tvrdé a nemilosrdné. Rakousko přenechalo Italskému království Gorizii, Terst, Rijeku, jižní Korutany a část východního Tyrolska. Bavorsku pak odevzdalo Salcburk, Berchtesgaden a Innskou čtvrť. Rakousko ztratilo odebráním části Chorvatska přístup k moři i západní Halič s Krakovem, které postoupilo Velkovévodství varšavskému. Kromě územní redukce zhruba o rozloze 110 000 km2 určovala smlouva navíc kontribuce ve výši 85 milionů zlatých a redukci armády na 150 000 mužů. Schönbrunnský mír byl pro Rakousko skutečnou katastrofou a stal se pouze dočasným řešením pro aktuální příměří. Další válka v Evropě se dala určitě čekat…
-babok-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
