(405 let)
Defenestrace v květnu 1618 v Praze „odšpuntovala“ válku proti katolíkům. Ti ale nelenili. Snažili se spojit síly a hledali posily v zahraničí. V Mnichově podepsali roku 1619 důležitou smlouvu.
Nepokoje a defenestrace v Praze vyvolaly u katolíků zděšení. Bylo jasné, že nepůjde jen o lokální českou akci a že katolická církev v Evropě je obecně v ohrožení. Bylo třeba jednat, a tak se také stalo. Čerstvě zvolený římsko‑německý Ferdinand II., císař Svaté říše římské, kolem roku 1614 na zpáteční cestě z korunovace ve Frankfurtu do Vídně uzavřel v Mnichově dohodu s bavorským vévodou Maxmiliánem I. Oba příbuzní oslovili další katolické spojence v Polsku a Španělsku, oživili Katolickou ligu a domluvili společnou finanční a vojenskou pomoc. Maxmilián dostal za odměnu Horní Rakousy. Intenzivní diplomatická jednání probíhala ve dnech 2.–5. října, samotná dohoda je datována 8. říjnem, císařova ratifikace proběhla o pět dní později. Obsahuje preambuli, šest článků, závěrečné shrnutí a vlastnoruční podpisy obou pánů. Dohoda měla kromě písemné části ještě jednu ústní a neveřejnou. Ferdinandovým nejdůležitějším ústupkem Maxmiliánovi bylo přenesení falcké kurfiřtské hodnosti, čímž se mohl stát členem exkluzivního klubu volitelů panovníka. Následkem smlouvy zůstaly země Koruny české až do roku 1918 součástí habsburské dynastie a Horní Falc integrální součástí Svobodného státu Bavorsko.
Libor Patočka, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
