(235 let)
František Vilém Sieber (Franz Wilhelm Sieber) byl napůl Rakušan. Narodil se 30. března 1789 v Praze a jeho životní dráha nápadně připomíná dráhu Járy Cimrmana.
Vystudoval pražské gymnázium (1802–1807), poté nedokončil studia architektury a matematiky na pražské technice a přešel na Karlovu univerzitu (botaniku). První velkou cestu (1811–1813) podnikl v létě 1811 do Alp a v prosinci do Itálie. V letech 1817–1819 projel Krétu, Palestinu a Egypt. Získané sbírky (20 000) obsahovaly rostliny, hmyz a minerály. Dostudoval pražskou filosofii (1814–1815). Podruhé se vydal na cesty v prosinci 1816 z Terstu na Krétu. Když se 5. prosince 1817 přeplavil do Alexandrie, pokračoval na jih, podnikl cestu proti proudu Nilu do Théb a v dubnu 1818 se vrátil do Káhiry. Odtud pokračoval do Svaté země, Palestiny, kdy přes Sinajský poloostrov došel do Jeruzaléma (3. 7. 1818). Zpátky se vracel přes Kypr do Egypta a do Evropy, v Terstu přistál 8. prosince 1818. Dojmy z cest publikoval ve dvou cestopisech (1823) a založil přírodovědný cestovatelský ústav. V roce 1822 se vydal na svou největší cestu, a to na cestu kolem světa. Prahu opustil 14. března 1822 a přes Jenu, Norimberk a Karlsruhe dojel do Paříže. Pokračoval do Marseille, kde se nalodil (22. 8. 1822) a odplul na Mauricius. Odtud pokračoval do Austrálie. V Sydney přistál 1. 7. 1823. V prosinci vyplul do tropické části Tichého oceánu. Krátce se zastavil na Galapágách a kolem mysu Horn doplul 4. dubna 1824 k mysu Dobré naděje. Vznětlivý František měl spory s posádkou, většinu sbírek mu námořníci naházeli do moře a několikrát ho bičovali. Do Londýna doplul 14. září 1824. Svou cestu prohlásil za první českou cestu kolem světa. V listopadu 1824 vystavil sbírky ze své cesty v Drážďanech a na jaře 1825 se vrátil do Prahy. Rakouské úřady trvaly na jeho hospitalizaci v psychiatrické léčebně, proto uprchl do Švýcarska (1829). Po návratu byl pak od 5. 12. 1830 internován v Zemském blázinci v Praze, který již neopustil. Franz Wilhelm Sieber zemřel v Praze 15. 12. 1844 ve věku 55 let na celkovou vodnatelnost. Dodnes nese řada rostlinných druhů Sieberovo jméno.
-lgs-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
