(165 let)
Český geolog a paleontolog Filip Počta se narodil 19. listopadu 1859 v Praze na Malé Straně. Byl autorem prvních českých učebnice paleontologie a pokračovatelem výzkumu francouzského vědce Joachima Barranda.
Vystudoval akademické gymnázium v Praze a přírodní vědy na univerzitách v Praze, Bonnu a Paříži. Získal titul doktora filozofie (1888) a poté odjel na studijní cestu do Francie, Anglie, Švédska a dalších zemí. Po návratu do Prahy se zaměřil na výzkum zkamenělin v Čechách i dalších evropských zemích. Přispěl k práci Joachima Barranda, kdy zpracoval osmý díl jeho práce „Systême silurien du centre de la Bohême“. Vytvořil přitom stovky výbrusů zkamenělin, které jsou uloženy v Národním muzeu v Praze. Habilitoval na docenta paleontologie na Univerzitě Karlově (1891) a stal se řádným profesorem (1905). Působil jako soudní znalec, založil Ústav geologie a paleontologie v Praze. Vědecké jméno získal svými velkými paleontologickými monografiemi o křídových houbách, korálech, mlžích a mechovkách. Vedle učebnic je autorem Geologické mapy Čech a populárně‑vědecké publikace Geologické výlety po okolí pražském. Pořádal veřejné přednášky v Praze i jinde, ve kterých rád apeloval na morální zásady lidstva. Celý svůj život zasvětil vědě, což se mu nakonec stalo osudným. V nevytopené studovně se nachladil a 7. 1. 1924 zemřel na zápal plic. Pochován byl na Vyšehradském hřbitově a jeho hrob byl ve 21. století pro neplacení udržovacích poplatků prodán.
Alice Braborcová, foto © Wikimedia Commons; www.aukro.cz
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
