(110 let)
Musíte mít z pekla štěstí, abyste prošli válečnou vřavou bez zranění. Arnošt Steiner jako člen 1. československého armádního sboru se postupně probil ze Sovětského svazu až do Prahy.
Narodil se 12. ledna 1915 v Třinci v židovské rodině. Těsně před 2. světovou válkou absolvoval v Brně poddůstojnickou školu a krátce působil v pohraničí na Náchodsku.
Po obsazení Československa se vrátil do Třince. Na výzvu okupačních orgánů byl soustředěn spolu s dalšími Židy v prostorách ostravské jízdárny. Odtud byli v rámci „očištění“ anektovaného hornoslezského průmyslového území od Židů pod velením Adolfa Eichmanna deportováni „dobrovolným“ transportem do tzv. přeškolovacího tábora v Nisku nad Sanem. Tábor v Nisku byl jen nacistickým testem. Nakonec stráže SS většinu vězňů nahnaly k hranici říše se Sovětským svazem, kterou mnozí překročili, ale jen některým se podařilo v roce 1942 vstoupit do našeho armádního sboru v Sovětském svazu. Také Steiner byl na sovětském území obviněn ze špionáže a vězněn v gulagu. Díky udělené milosti mohl v březnu 1942 vstoupit v Buzuluku do naší nově se formující jednotky. S tou postupně procházel těžkými boji od Sokolova přes Dukelský průsmyk, kdy si vysloužil přezdívku Železný Arnošt. Po válce byl do konce roku 1947 v armádě. Po únoru 1948 pracoval jako elektroúdržbář a mechanik. Arnošt Steiner byl nositelem sedmi Čs. válečných křížů, dvou medailí Za chrabrost, Sokolovské pamětní medaile a řady dalších vojenských vyznamenání. Zemřel 9. 10. 1982 v Brně, kde byl pochován na centrálním hřbitově v rodinné hrobce.
-liban-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
