(250 let)
Snad každý zná to přísloví, které je symbolem nezdaru a průšvihu.
Jak to ale tenkrát v roce 1775 vlastně bylo?
Neúroda, hlad, robota a neúnosné požadavky na práci pro vrchnost. Hladomor v letech 1771–1772 zahubil asi 10–15 procent populace. V lednu 1775 se objevily první projevy vzdoru na Teplicku a šířily se na Broumovsko, Náchodsko a dál. Od února na Náchodsku vystupoval v čele selského „guberna“ respektovaný rychtář Antonín Nývlt ze Rtyně v Podkrkonoší, který na rozdíl od jiných nevyzýval k násilným akcím. Bojovná nálada ale postupně převážila. V březnu došlo k prvním přepadením zámků, kanceláří vrchnosti a rabování. Někde si dokonce vynutili písemné potvrzení o zrušení roboty. Povstalci táhli i na Prahu, ale 24. března byli před městem zatčeni. O den později se pokusili zaútočit v Chlumci nad Cidlinou, aby 26. března byli rozehnáni a dali se na ústup. Při tomto útoku bylo pět mužů zabito, tři utonuli a 211 bylo zajato. Hrozily jim velké tresty, ale panovnice Marie Terezie vyhlásila 9. dubna „generální pardon“ pro povstalce, kteří se vrátí domů a slíbí poslušnost. Zároveň tím zrušila rozsudky smrti nad povstalými sedláky, které byly sníženy na vězení a tělesné tresty. Antonín Nývlt vyvázl se třemi lety nucených prací. Dalším „napravil hlavu“ karabáč nebo krátké vězení. Bohužel došlo i k sedmi popravám – šlo o exemplární tresty za činy proti církevnímu majetku a svatokrádež.
-babok-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
