(125 let)
Jako Žid měl štěstí v neštěstí. Fotbal mu pravděpodobně zachránil život. Díky svému umění přežil koncentrační tábor Terezín.
Narodil se 23. května 1900 v německy mluvící židovské rodině v Trnovanech na Litoměřicku. Jako 17letý mladík padl v první světové válce do britského zajetí. Předvedl tu pár fotbalových dovedností a stal se součástí vznikajícího týmu. Tak odstartovala jeho fotbalová kariéra. Po válce hrál za Teplice a pak postupně za německý DFC Praha, se kterým se stal několikanásobným mistrem. Díky svým výkonům se v letech 1923–1928 objevil celkem v devíti reprezentačních zápasech včetně olympijských her v Paříži (1924). Několik sezon strávil i v New Yorku, kde si dobře vydělal v začínající profesionální soutěži. To byl vrchol jeho fotbalového života.
S příchodem nacistů 1939 byl jako Žid vyloučen z veřejného života a nakonec byl v roce 1942 zatčen, převezen do věznice gestapa na Karlově náměstí v Praze a odtud deportován do terezínského ghetta 9. 6. 1943 pod transportním číslem 159. Tady pracoval v táborové kuchyni, ale také se stal fotbalovou hvězdou týmu, který založil. Časem vznikla terezínská liga a fotbal mu možná zachránil život. V květnu 1943 byli jeho synové Jerry a Peter (Jerry měl americké občanství) převezeni do internačního tábora na zámku v Tittmoningu v Německu. Den poté byla zatčena i jeho manželka Betty Mahrer a internována v táboře pro americké ženy v Liebenau. Méně štěstí měli jeho bratři, kteří byli zabiti v Osvětimi. Pavel Mahrer se dočkal konce války v Terezíně a nový život začal v USA, kde 18. 12. 1985 zemřel. Rodina dodnes uchovává jeho olympijský reprezentační dres.
-babok-, foto © Museum of Jewish Heritage; Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
