(210 let)
První český učitel a propagátor tělocviku Jan Malýpetr se narodil 29. května 1815 v Olovnici u Kralup. Byl spolutvůrce tělocvičného názvosloví, spolupracoval s Miroslavem Tyršem, spoluzakladatelem Sokola.
Dětství strávil na statku v Klobukách, kde byl jeho otec rychtářem. Po místní obecní škole studoval na gymnáziu v Litoměřicích a pak filozofii a práva v Praze. Kancelářská práce ho však nelákala. Stal se vychovatelem dětí Josefa F. Friče a od roku 1841 učitelem přírodopisu v ústavu profesora A. Vocela. Jako pedagog pozoroval přirozenou potřebu dětí pohybovat se, což ho inspirovalo k sestavení cvičebního systému podporujícího zdraví žáků. Malýpetr se po absolvování školy gymnastiky stal roku 1847 učitelem tělocviku ve Vídni. O rok později se vrátil do Prahy, kde vyučoval v Panské ulici i na staroměstském gymnáziu a stal se prvním českým učitelem tělesné výchovy. Spolu s J. E. Purkyněm, F. L. Čelakovským a K. J. Erbenem se také podílel na vytvoření české sportovní terminologie. Koncem 40. let 19. století založil vlastní tělocvičný ústav, jenž byl střediskem vznikajícího gymnastického hnutí. Cvičili zde i M. Tyrš a J. Fügner, kteří se podíleli na vzniku Tělocvičné jednoty Pražské (16. 2. 1862), posléze Sokol Pražský. Po 40 letech působení ve státních školách odešel do důchodu (1888), ale soukromě dál vyučoval v nadaci hraběte Straky. Do pozdního věku si zachoval kondici i duševní svěžest. Zemřel 31. 1. 1899 v Praze a byl pohřben na Vyšehradském hřbitově. Na jeho rodném domě je od roku 1923 pamětní deska.
-Petram-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
