Lidové léčitelství má hluboké kořeny sahající do nepaměti. Dobytek onemocněl? Úrodu ničily kroupy? Lidem se ulevilo, když našli viníka. Ideálně nařknout někoho, kdo byl jiný, nebránil se, překážel, byl bohatý.
Nejdříve byli pronásledováni Židé, kteří museli nosit svá znamení a byli první na ráně. A běda, nebyl‑li jim vladař nakloněn. Když se nedala vina svalit na Židy, Cikány, hledal se viník ve vlastních řadách. Odedávna platilo, za vším hledej ženu. Jak vyhnat z ženy ďábla? Otázku si kladla církev odedávna. Jen v letech 1258–1483 vydala 35 výnosů pro boj s čarodějnictvím. Papež Inocenc VIII. ale roku 1484 vydal bulu s direktivy Summis desiderantes affectibus (Celou dychtivostí žádající) a spis Malleus maleficarum (Kladivo na čarodějnice). Sobotínské procesy začaly roku 1678 v místním kostele sv. Vavřince, kde žebračka Marina Schuchová ze sousedních Vernířovic vyplivla po přijímání hostii, aby jí mohla uzdravit nemocnou krávu, což jí poradila kořenářka. Církev v tom viděla čarodějnictví a znesvěcení svátosti. Na panství byl povolán fanatický inkvizitor Jindřich František Boblig z Edelstadtu, který procesy zmanipuloval v hon za majetkem. Procesy se rozšířily ze Sobotína na celé losinské panství. V letech 1678–1696 jim padlo za oběť asi 100 lidí.
-lgs-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
