Utajovaný objekt v pražské ulici U Bruských kasáren chrání vrata vedoucí do opevnění pod Kramářovou vilou. Původně měla být naproti Strakově akademii stanice metra Klárov, ale nikdy sem žádná souprava nepřijela.
Stanice metro nepřipomíná, jen šikmý eskalátorový tunel. Někdejší nástupiště se rozdělila na dvě podlaží a místnosti pro sklady, dílny a kanceláře. Výstavba probíhala v letech 1952–1953. Půlstoletí byl projekt v utajení, protože měl sloužit jako úkryt pro „Strakovku“. V září 1952 předložil návrh na stavbu pražského metra náměstek primátora (1950–1953) Chamrád. Přípravou projektu pověřila vláda ministra vnitra Noska v režimu „tajné“ a probíhala od 5. 4. do 15. 6. 1953. V letech 1954–1971 počítal s investicí přes 20 miliard Kčs, více než s 22,5 miliardami Kčs na vozový park a v době dokončení (1971) tu mělo jezdit 89 vlaků s třemi vozy. Základem sítě metra byly trasy A, B, C, ale vedeny byly jinudy než dnes. Trasa A měřila 23 km a vedla z Lahovic přes Chuchli, Smíchov a Karlín až do Hloubětína a Kyjí. Trasa B měřila 20 km a spojovala Veleslavín přes Dejvice, Staré Město, Hlavní nádraží, Vinohrady, Floru a Malešice s Hostivaří. Trasa C měřila 24 km a vedla z Chodova přes Kačerov, Pankrác, Karlín a Holešovice do Kobylis, Ďáblic a Čakovic. Projekt byl předložen prezidentovi, předsedovi vlády a ÚV KSČ. Předseda vlády Široký požádal sovětské odborníky o radu, kteří po dvou měsících vzkázali: Nedoporučuje se… Vládní výbor proto výstavbu v červnu 1953 zastavil a tajný projekt pražského metra zmizel v létě 1953 v trezorech vnitra. Stanice Klárov, objekt K 111, ale už stál. Poslání stanice metra a dokumenty z časů studené války byly odtajněny až v roce 2012.
Luděk Sládek, foto © DPP Pavel Fojtík; Právo Jan Handreich
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
