Milí čtenáři,
červnové vydání tradičně věnujeme dětem, kdy příspěvky jsou zajímavé, poučné a příkladné. Příkladů hodné ale není současné žonglování s pravdou, jehož jsme svědky v přímém přenosu. Jízlivě převracet pravdu na účelovou lež není nic pro děti. Štěstí, že to nevidí, jejich rodiče ale ano. Zranitelnost dětí často pramení právě z jejich závislosti na dospělých. Jako by nestačilo sedm dětských nemocí: 1. spalničky, 2. spála, 3. zarděnky, 4. pseudospála, 5. infekční erytém, 6. třídenní horečka a 7. syndrom ruka–noha–ústa. Važme proto slova i činy, zvláště v časech, kdy se duševní zdraví dětí stalo výnosným obchodem. Až tři čtvrtiny žáků z jedné třídy totiž chodí k psychologovi, pokud ho objeví, protože je trápí deprese a úzkosti. A medicína, ta tomu jen přispívá označením hipopotomonstroseskvipedaliofobie, což je název pro fobii z dlouhých slov.
Sondy do myšlení a uvažování žáků se vloni účastnilo 84 tisíc žáků z 5,5 tisíce tříd a 1,1 tisíce škol. U žáků a studentů ve věku 9–15 let bylo zjištěno, že na internetu z nich tráví tři hodiny denně 22 % a víc než pět hodin 20 %. Hry tam hraje 28 % dětí, chlapci 44 %, dívky 12 %, které se raději dobíjejí na internetu poslechem hudby (19 %), brouzdáním na Instagramu 16 % a na TikToku 14 %. Videa na YouTube sleduje 46 % z nich, na TikToku 23 % a na Instagramu 16 %. Umělou inteligenci již využilo devět z deseti dotazovaných. Žádnou knihu za rok nepřečetlo 20 % dětí, 15letých 33 %. Pohybu se věnuje týdně 2–3 hodiny asi 35 % dětí, víc než 7 hodin jen 17 % dětí. Spaní pod širákem zná 28 % chlapců, 24 % dívek a 66 % z nich někdy spalo ve stanu. Statistika holt věda je… Co kdybych ale ta čísla vyložil trochu jinak? Třeba tak, že děti stráví za den víc času na internetu než za celý týden pohybem. Proto i kdyby se ministerští úředníci, někdo říká paraziti, přetrhli a zakázali sladkosti a slazené nápoje ve školních automatech nebo vymysleli nakrásně ty nejskvělejší jídelníčky za nereálné ceny pro školní jídelny, zahnat obezitu bez pohybu nejde. Červen je v očích žáků a studentů měsíc poklidný, pokud někomu nehrozí reparát. Jen se nám tu rozmohl takový nešvar – brát děti ze školy na dovolené ještě před koncem školního roku. Možná jsou pobyty levnější, ale co když vaše dítě jednou zjistí, že něco neví, protože bylo u moře? Ne, to se nestane. Já třeba dnes už vím, že nic nevím proto, že jsem školu flákal. Nicméně, milí žáci a studenti, pokud máte potřebně ráznou maminku nebo tatínka dost vysoko, projde vám i to moře. A vy všichni ostatní, žáci a studenti lopotící se za školními výsledky, pamatujte, škola je poslední místo na světě, kde se vám budou snažit dát něco stůj co stůj jenom za docházku.
Luděk Sládek, šéfredaktor