Jindřichovým Hradcem, pěšky i bicyklem

01.05.2008 | 01:35

Nova domus – tak nazval počátkem 13. století svůj nový hrad Jindřich, nejstarší syn praotce rodu Vítka z Prčic. Novým domem se stával tak často, jak často si to žádala doba, a spolu s ním se novým stávalo i město.

Vycházkový okruh městem (délka 3 km)
Začíná se na Masarykově náměstí. První část prohlídky vás zavede k františkánskému klášteru s kostelem sv. Kateřiny nebo do Husových sadů se sochou Jana Husa. Zastavit se můžete na terase pod hradbami s výhled na zámek, na Zákostelském náměstí nebo u kostela Nanebevzetí Panny Marie, kde je na zdi deska s informací, že tudy prochází 15. poledník. Za zmínku také stojí objekt bývalé jezuitské koleje, kde je od roku 2002 sídlo Národního muzea fotografie. Na Balbínově náměstí s empírovou budovou Landfrasovy tiskárny můžete navštívit Muzeum Jindřichohradecka s Krýzovými jesličkami. Věděli jste, že v areálu pivovaru z roku 1580 vybudoval ze starého mlýna František Křižík elektrárnu (1886)? Dále vás vycházka provede Nežáreckou branou, po mostě kolem domu „U Bradáče“, podél Landfrasovy zahrady a Mlýnskou ulicí k rybníku Malý Vajgar. Po jeho břehu pak dojdete do areálu hradu a zámku, odkud vás žlutá nasměruje na náměstí Míru se sousoším Nanebevzetí Panny Marie, Langrovým domem a Svatojánskou uličkou. Kolem kostela sv. Jana Křtitele a ulicí Štítného se vrátíte ulicí Panskou na Masarykovo náměstí, kde vycházka končí.
Podrobné informace o prohlídkách získáte v městském infocentru.

Doporučujeme:
• Jindrova naučná stezka (JH – Malý Ratmírov / 12 km – vhodné pro rodiče s dětmi)
• Cyklostezka podél řeky Nežárky (0,5 km)
• Cyklostezka Jiráskovo předměstí (0,62 km)
• Zámecký mlýn (www.langruv-dum.cz;www.jh-zameckymlyn.cz)
• Muzeum Jindřichohradecka (www.muzeum.esnet.cz)
• Jindřichohradecké místní dráhy (www.jhmd.cz)
• Národní muzeum fotografie (www.nmf.cz)
• Státní hrad a zámek (www.zamek-jindrichuvhradec.eu)

Historie města
Nova domus – tak nazval někdy na počátku 13. století svůj nový hrad Jindřich, nejstarší syn praotce rodu Vítkovů z Prčic. Vždy novým domem se stával tak často, jak často přicházely nové události a jak často si to žádala doba. Spolu s ním se novým stávalo i město, které si přítomností šlechtického dvora drželo vysokou společenskou a kulturní úroveň.
Zlatá pětilistá růže v historickém znaku je vhodným vyjádřením místa Jindřichova Hradce mezi ostatními českými městy. Je podobné, jako místo růže mezi květinami. Jeho půvab, plný poezie, minulé i dnešní, se zrcadlí na modré hladině Vajgaru už po staletí, vždyť počátky města jsou spojeny se 13. stoletím. Pavel Stránský ve svém „Vypsání vší obce království Českého“ krátce před českým povstáním charakterizoval Jindřichův Hradec slovy: „město rozsáhlé a nádherně zbudované, zasluhuje, aby se mu někdy poskytlo svobody plnější, jakož i místa mezi městy královskými“. Jindřichův Hradec dožíval tehdy své nejbohatší období rozkvětu, renesanci, která se svým uměním hluboko vepsala do tváře města a vytvořila v něm přímo důstojný protějšek staršího odkazu minulosti, gotiky. Jindřichův Hradec vznikl jako jeden z hradů založených Vítkovci na pomezí jižních Čech a Rakous a zlatá růže pánů z Hradce v modrém poli skutečně brzy svým leskem zastínila sousední modrou růži pánů ze Stráže i růži landštejnskou. Pod hradem se brzy vyvinulo město, vhodně položené na cestě z Prahy do Vídně. Zůstalo vždy městem poddanským – na tuto jeho nesvobodu naráží výrok Stránského , avšak hradečtí měšťané dovedli si zvláště za pánů z Hradce vynahrazovat nevýhodu poddanské závislosti na mocném rodu panském četnými výhodami hospodářskými, a ani později město nepřestávalo být jedním z největších poddanských měst v zemi. Tato slavná minulost mluví ještě dnes na každém kroku k chápavému návštěvníku, který se prochází po ulicích starého města nebo po nádvořích zámku, nejvýznamnější pamětihodnosti Jindřichova Hradce.

Vycházkový okruh historickou částí
Vycházka začíná na Masarykově náměstí u turistické orientační mapy umístěné na okraji parku. Od této mapy se vydáme Klášterskou ulicí směrem k františkánskému klášteru s kostelem sv. Kateřiny. Před klášterem odbočíme vlevo, Husovou ulicí projdeme kolem gymnázia V. Nováka. Naproti gymnáziu je areál bývalých kasáren, objekt sloužil vojenským účelům až do osmdesátých let minulého století, zchátralé objekty byly v devadesátých letech opraveny a slouží nyní jako menza a koleje vysoké školy ekonomické. Projdeme areálem kolejí a v přímém směru pokračujeme kolem Základní umělecké školy do Husových sadů. V sadech zabočíme vpravo k soše Jana Husa z r. 1923 od táborského sochaře J.V.Duška. Kolem sochy sejdeme po schodech na terasu pod hradbami. Naskytne se nám výhled na zámecký komplex, především zaujme věž Menhartka, původně hradní věž, přestavěná za Menharta z Hradce v 15. stol. V přízemí je zámecká tzv. Černá kuchyně, jedna z největších, dosud zachovaných pozdně gotických kuchyní. Na Zelený čtvrtek se zde rozdávala kaše poddaným. Dominantou je obranná válcová věž, která je nejstarší stavbou hradu, románského založení z počátku 13. stol. V přízemí věže kdysi bývala hladomorna. Pokračujeme dolů po schodech , cestou mezi hradbami a řekou Nežárkou. Asi po 100 m stoupá vlevo vzhůru do hradeb schodiště. Vystoupáme po schodišti a uličkou v přímém směru dojdeme k dvoupatrové budově bývalé školní jídelny č.p. 31/I na Zakosteleckém náměstí. Budova sloužila různým, převážně však školským účelům. Obejdeme ji vlevo a pokračujeme Liliovou ulicí podél vysoké zdi k proboštskému kostelu Nanebevzetí Panny Marie, který byl vystavěn v druhé polovině 14.století. Několikrát byl stavebně upravován, nejvýznamnější úpravy proběhly po požáru roku 1801. Pod vedením regentschoriho Ikavce zde na kůru slavil první úspěchy Bedřich Smetana jako sopranista. Proti vyústění uličky je na zdi kostela umístěna deska upozorňující, že v těchto místech prochází 15. poledník (je vyznačen v dlažbě). Po pravé straně se nachází objekt bývalé jezuitské koleje, založené Adamem II. v roce 1595. Areál je historicky významný a vedle krumlovské koleje náleží k nejstarším zachovaným v Čechách. Vnější stěny jsou zdobeny psaníčkovým sgrafitem. V této historicky velmi cenné budově bylo roku 2002 založeno Národní muzeum fotografie a vedle fotografických výstav a sbírek současné i historické fotografie návštěvníky zaujmou i restaurované nástropní malby. Rohovou stavbou je kostel Sv.Máří Magdaleny, jenž je nejstarším městským kostelem z 13. století, v roce 1595 byl připojen k jezuitské koleji. Po požáru roku 1615 byl raně barokně přestavěn. Uvnitř se nachází bohatá štuková výzdoba. Kolem kostela zabočíme vpravo na Balbínovo náměstí. Zaujme nás empírová budova Landfrasovy tiskárny. V roce 1797 koupil Josef Landfras starou Hilgartnerovu tiskárnu, kterou rozšířil a získal proslulost srovnatelnou s pražským V.M.Krameriem. Tiskárna měla národní význam zejména v době obrozenecké. Roku 1825 převzal tiskárnu syn Alois, který byl zároveň organizátorem kulturního života, mecenášem a starostou města. Dnešní podoba domu je z roku 1827. Proti tiskárně se nachází muzeum Jindřichohradecka, bývalé jezuitské gymnázium, založené roku 1594. Jako profesor zde působil Bohuslav Balbín, vlastenecký kněz a obhájce českého jazyka. Dnešní podoba budovy je z roku 1648. Po zrušení jezuitského řádu zde byla škola, později opět gymnázium. Od roku 1925 je zde trvale umístěno muzeum, které bylo ve městě založeno r.1884. Nejznámějším exponátem muzea jsou světoznámé pohyblivé Krýzovy jesličky. Vlevo od budovy muzea začíná objekt pivovaru. V roce 1580 postavil Adam II. z Hradce pivovar, který patřil k největším v Čechách. V letech 1831 – 1835 si pivovar pronajal otec Bedřicha Smetany. U horní brány vedle muzea je pamětní deska. Ze starého mlýna v objektu pivovaru byla roku 1886 vybudována Křižíkem elektrárna a 14.3.1887 bylo ve městě uvedeno do provozu jako prvním po Praze elektrické osvětlení. Pokračujeme okolo muzea Nežáreckou branou. Brána zvaná též Linecká se jediná dochovala z původních tří městských bran, které byly součástí městského opevnění ze 14. století. Brána byla původně nižší, zvýšena byla roku 1685 a roku 1802 byla opatřena hodinami. Přejdeme most přes Nežárku. Za mostem odbočíme první ulicí vlevo. Na nároží domu, před kterým odbočujeme je hlava – tzv.dům „U bradáče“. Jádro domu je z počátku 16.stol. Štuková hlava údajně označuje, kam až kdysi sahala hladina při povodni. Jiné vysvětlení je, že šlo o označení holičského krámku. Ulice pokračuje vzhůru na svah nad řekou. Z dalšího úseku je široký výhled na zámecký komplex. Překrásnou stavbou na pravém okraji je zámecký Rondel, původně hradební bašta přestavěná koncem 16. století na altán. Pro svou nádhernou štukovou výzdobu je označován jako perla evropského manýrismu. Pod zámkem u řeky jsou vidět bývalé koželužské domky se šindelovými střechami. Dvořiště pod hradem, nejstarší panský dvůr zakoupila roku 1911 Marie Teinitzerová a založila zde Uměleckou textilní dílnu. Gobelíny z této dílny jsou světově známé. Dojdeme na první rozcestí, kde se držíme vlevo, pak všechna rozcestí procházíme v přímém směru. Sejdeme z kopce, cesta zatáčí vlevo kolem zdi za níž je Landfrasova zahrada patřící k č.p. 151/IV Landfrasově vile. Dílo Josefa Schaffera, který u ní v letech 1826 – 1839 vybudoval terasovitou zahradu podle barokových pravidel s pavilónem, gotickým letohrátkem, poustevnou, kuželnou a skleníky. Zahrada byla střediskem společenského života po dobu jedné generace, v současné době postupně pustne a je veřejnosti nepřístupná. Cesta se napojuje na silničku, po které přejdeme most přes Nežárku a pokračujeme vlevo Mlýnskou ulicí, kterou vede i žlutá turistická značka. V této ulici žil MUDr. Josef Procházka Devítský, který se narodil roku 1811 v Devítském mlýně, jenž byl později zbořen. Vystudoval lékařství. Byl znám jako doktor lidumil. V polovině 19. století organizoval český společenský život v Jindřichově Hradci a již od roku 1843 organizoval ochotnické divadlo. Do Jindřichova Hradce pozval J.K.Tyla, s nímž se přátelil. Ulicí pokračujeme vzhůru podél kamenné zídky, přes kterou se nám nabízí opět jiný pohled na zámecký komplex. Na konci zídky zabočíme po žluté značce vlevo a přejdeme přes mostek nad stavidly. Z nábřeží Malého Vajgaru se nám nabízí pohledy na město. Podél Vajgaru a náhonu do pivovaru dojdeme před vchod do Státního hradu a zámku. Zámek patří k nejstarším šlechtickým sídlům v jižních Čechách. Původní hrad byl založen počátkem 13. století Vítkovci. Z prvních majitelů, pánů z Hradce, přešel zámek počátkem 17. století do držení Slavatů a koncem 17. století do držení Černínů. Po roce 1945 byl zámek zestátněn. Rozsáhlý stavební komplex je nejen vzácným architektonickým celkem, ale i bohatou pokladnicí kulturních památek. Při prohlídce je možnost výběru ze tří prohlídkových tras. Pokračujeme po žluté značce. Zaujme nás rohový dům s arkýřem. Dům gotického původu, je architektonicky cenný především nárožním arkýřem z počátku 16. století, který je památkou evropského významu. Stále po žluté značce vejdeme na náměstí Míru. Dominantou náměstí je sousoší Nanebevzetí Panny Marie. Jde o největší památku barokního sochařství ve městě. Jeho výška 20 m řadí sousoší na druhé místo za Olomoucké. Dílo dačického sochaře Strahovského z let 1764 – 1766 bylo postaveno nákladem poštmistra Bayera. Z domů na náměstí zaujme především radnice s městským znakem, budova bývala užší, protože mezi domy č. 88 a 89 vedla ulička, kde se prodával chleba – odtud lidový název Chlebnice, který se dochoval. Po r. 1607 byl průchod překlenut a radnice rozšířena. Městský znak umístěný na průčelí radnice získalo město od Vladislava II. roku 1483. Původní znak , zlatá pětilistá růže v modrém poli, byl tehdy vylepšen dvěma zlatými lvy s královským W a korunkou. Na náměstí zaujme Langrův dům č. 138-139/I zdobený sgrafity, jenž je nejstarším domem ve městě z počátku 15. stol. a patřil vrchnosti. Ve dvoře jsou arkády z 16.století. Sgrafitová výzdoba fasády je z roku 1579. Roku 1586 spojil oba domy majitel Čech z Kozmáčova. Opustíme žlutou značku a kolem Langrova domu a restaurace Concertino Zlatá husa, kde strávil 16.12.1851 poslední noc na cestě do vyhnanství Karel Havlíček Borovský pokračujeme Svatojánskou uličkou ke kostelu sv. Jana Křtitele, který je vedle zámku nejvzácnější raně gotickou stavbou. Byl založen ve 13.stol. řádem německých rytířů. Po roce 1340 byl dostavěn na minoritský klášterní konvent a školu, kterou navštěvoval Tomáš ze Štítného. Roku 1564 zde Jáchym z Hradce zřídil tzv. špitál. Ústav byl zrušen teprve za protektorátu. Vpravo ze schodiště je výhled na rybník Vajgar, jehož celková výměra je 49 ha, největší hloubka 5 m. Nepatří mezi typické rybníky, nemá nikde umělou hráz. První zmínky o něm jsou z roku 1399. Nazýval se Městský, pak Zámecký. V 18. století se začal používat německý název Weiher (rybník), z něho postupně vznikl dnešní název. Dřevěný most, o kterém jsou zmínky současně s rybníkem, byl na kamenný poprvé přestavěn roku1760 a pomyslně rozděluje Vajgar na Malý a Velký. Umělý ostrov je z roku 1860. Pokračujeme ulicí Štítného do Panské ulice, jíž projdeme k Masarykovu náměstí. Na konci Panské ulice na pravé straně je restaurace Střelnice. Původně zde byl hradební příkop, kde hradečtí ostrostřelci konali svá cvičení. Měli zde dřevěnou boudu na úschovu zbraní a při slavnostních příležitostech tu čepovali pivo. Po požáru roku 1801, kdy byla zbourána městská brána, zde byla postavena budova o dvou poschodích, která se stala střediskem kulturního a společenského života. V roce 1928 byl přistavěn ke střelnici biograf. Na Masarykově náměstí vycházka končí. Délka vycházky je 3 km.

Jindrova naučná stezka
Jindřichův Hradec – Malý Ratmírov - Délka trasy 12 km
Po procházce městem je možné vydat se za poznáváním zajímavostí v jeho okolí. K procházce přírodou nám může posloužit Jindrova naučná stezka, která má část městskou vedoucí po břehu rybníka Vajgar a na ni navazující asi 10 km dlouhou pěší stezku Greenways, po které projdeme i místní přírodní klenot Jindřišské údolí. Trasu stezky Greenways však není nutno procházet naráz v celé její délce, je možné ji zkombinovat s další zajímavostí – úzkorozchodnou dráhou (v sezóně jezdí kromě motorových i parní vlaky), jejíž zastávky jsou ideálně rozloženy po třetinách stezky – v Jindřiši zastávce (nad obcí), v Blažejově a v Malém Ratmírově. Za zmínku stojí, že panely stezky obsahují také povídání žabáka Jindry vhodné již pro předškolní děti, takže výlet se může stát atraktivním také pro rodiny s malými dětmi (trasa ale není všude průjezdná pro kočárky.
Výlet začneme na Masarykově náměstí u informační turistické tabule umístěné na okraji parku, projdeme Panskou ulici a přes náměstí Míru zamíříme směrem k rybníku Vajgar, projdeme Rybniční ulicí a pokračujeme ulicí Vídeňskou a Jáchymovou až k Slavíkovu lesíku. Do lesíka vstoupíme v místech autobusové zastávky a přes lesík projdeme až na cestu vedoucí po břehu rybníka Vajgar. Podél břehu, kde naučná stezka začíná, budeme pokračovat v celém úseku městské části Jindrovy naučné stezky. Informační panely nás seznání s historickými i přírodovědně ekologickými skutečnostmi týkajícími se rybníka Vajgar. Na trase budeme procházet pod místním krytým plaveckým bazénem s moderním aquaparkem, který kromě rekreačního a dětského bazénu nabízí několik vodních atrakcí. Cestou narazíme na dětské lanové herní zařízení umístěné přímo pod aquaparkem, kde se mohou děti vydovádět . Při ústí Hamerského potoka do rybníka je stezka vyvedena nahoru k obchvatu a poté je nutné sejít opět po schodech dolů. Poslední panel stezky je umístěn před Denisovou ulicí. Pokud se rozhodneme vycházku ukončit, zabočíme doleva do Denisovy ulice a budeme pokračovat stále podél rybníka Vajgar. Po cestě projdeme kolem městské plovárny, která nabízí možnost osvěžení, využití tenisových kurtů, či volejbalového hřiště. Jakmile se dostaneme pod kostel sv. Jana Křtitele, vyjdeme po schodech nahoru ke kostelu, Svatojánskou a Panskou ulicí se dostaneme zpět na Masarykovo náměstí.
Pokud by nás lákal delší výlet za město, u posledního panelu se otočíme a dále budeme až na konec Jindrovy naučné stezky sledovat červenou turistickou značku. I zde nám panely naučné stezky podají informace o přírodních, historických a ekologických zajímavostech míst, o kterých je zmínka dále. Silniční obchvat tentokrát podejdeme a po lávce přes Hamerský potok se dostaneme do míst zajímavých mokřadních společenstev. Nejdříve spatříme mokřadní olšinu a poté mokřadní louky s rašeliništěm v nivě Hamerského potoka. Na první pohled nevlídná krajina hostí mnoho chráněných rostlinných druhů, informace opět můžeme získat z panelů podél stezky. Krátký úsek mezi zahrádkářskou kolonií ústí do Městského lesa, kde narazíme na další z místních historických atrakcí: fungující úzkorozchodnou dráhu do Nové Bystřice. Městský les velmi brzy opustíme a na trase stezky se nám naskytne zajímavý pohled na přirozeně meandrující koryto Hamerského potoka a jeho rozsáhlou nivu. Následující silnice nás zavede přes barokní most se sochou sv. Jana Nepomuckého do Jindřiše, jedné z nejstarších obcí v okolí. Více se o ní dozvíme z panelu umístěného naproti místní hospodě. Za obcí Jindřiš již vcházíme do asi 6 km dlouhého úseku vedoucího malebným Jindřišským údolím. Upoutá nás zejména svými zachovalými, přírodě blízkými suťovými lesy mezi Jindřiší a Blažejovem, či bučinami a jedlinami v úseku blíže Malému Ratmírovu. Před Blažejovem pokračujeme stále po červené značce k odbočce na Vítkův hrádek, vystoupáme na zalesněný ostroh , kde objevíme nepatrné zbytky zdiva a stopy základů hradu, který patrně vystavěl Vítek z Hradce někdy ve 13. století. Celé údolí hostí mnoho zajímavých rostlinných i živočišných druhů, zajímavé výsledky přinesl i nedávný mykologický průzkum. Poslední panel je umístěn před rekreační oblastí v Malém Ratmírově, kde se můžeme vykoupat v jedné z nejstarších umělých vodních nádrží na Jindřichohradecku – Ratmírovském rybníce. K rekreaci jsou využívány zejména písečné pláže na západní straně. Rybník je z části obklopen soukromými objekty, takže přístup je poněkud omezen. Po občerstvení v některém z místních zařízení můžeme na zpáteční cestu z Malého Ratmírova do Jindřichova Hradce využít přepravu vláčkem místní úzkorozchodné dráhy.
Trasa stezky měří asi 12 km, stezku lze procházet v obou směrech z libovolného místa.

Cyklotrasy a cyklostezky
Významnou formou trávení volného času je cykloturistika. Městem prochází tři nedávno dokončené cyklostezky. Cyklostezka podél řeky Nežárky je vedena v samostatné trase pro společný obousměrný neoddělený provoz chodců a cyklistů. Stezka je dlouhá přibližně 0,5 km , začíná v parku pod gymnáziem a skýtá atraktivní pohledy na zámek v Jindřichově Hradci. Tento krátký úsek cyklostezky je možné propojit s cyklostezkou do obce Děbolín nebo navázat na mezinárodní dálkovou cyklotrasu Greenways Praha – Vídeň.
Cyklostezka Jindřichův Hradec – Děbolín představuje komunikační propojení místních komunikací v zástavbě u kostela sv. Jakuba v Jindřichově Hradci s obcí Děbolín, kde stezka navazuje na stávající místní komunikace, po nichž je vedena směrem na sv. Barboru. Celá stezka je vyznačena směrovými šipkami shodnými se stávajícím značením navazujících úseků cyklostezky.
Cyklistická stezka Jiráskovo předměstí , jehož hlavní tepnou směřující k jihu je silnice č. 128, kryjící se s ulicí Vídeňskou ve směru z Jindřichova Hradce na Novou Bystřici, vede souběžně s touto ulicí od prodejny Zahradního centra po provozovny společnosti Fruko Schulz, která představuje první podnik v jižní průmyslové zóně města ve směru napravo od ulice Vídeňská, resp. komunikace druhé třídy č. 128 na Novou Bystřici. Cyklostezka zcela odklonila cyklistickou dopravu od automobilové a celá trasa je vedena v úrovni bez překážek. Její délka je 0,62 km.

Cyklotrasy procházející městem:
Cyklotrasa č. 32
(část mezinárodní dálkové cyklostrasy Greenways Praha – Vídeň)
Lom – Planá nad Lužnicí – Košice - Tučapy – Dírná – Červená Lhota – Pluhův Žďár – Jindřichův Hradec – Dolní Žďár – Nová Ves – Peršlák – Nová Bystřice – Klášter – Landštejn – Staré město pod Landštejnem – Slavonice

Cyklotrasa č. 1113
Jindřichův Hradec – Blažejov - Malý Ratmírov – Vlčice - Strmilov – Palupín – Zahrádky – Horní Pole – Světlá – Mrákotín – Částkovice – Hostěnice – Telč

Cyklorasa č. 1148
Jindřichův Hradec – letiště – Děbolín

Cyklotrasa č. 1241
Jindřichův Hradec – Otín – Hrutkov – Kačlehy – Kaproun – Matějovec - Český Rudolec

Informační středisko Město Jindřichův Hradec

• turistické a kulturní informace
• zprostředkování ubytování a stravování
• zprostředkování průvodce městem
• předprodej vstupenek na kulturní akce v regionu
• vyhledávání autobusových a vlakových spojů
• kopírování A4, A3
• prodej průvodců, map, pohlednic, videokazet a upomínkových předmětů s motivem města J. Hradce a regionu
• ostatní služby související s turistickým servisem

Vydalo v roce 2007 Město Jindřichův Hradec, odbor rozvoje, oddělení cestovního ruchu
Texty: oddělení cestovního ruchu Městského úřadu Jindřichova Hradce, Hamerský potok o.s.
Foto: fotoarchiv MěÚ Jindřichův Hradec, fotoarchiv Hamerský potok o.s.
Plán města: Testudo Lysá nad Labem
Plán Jindrovy naučné stezky: Hamerský potok o.s.
Realizace: Jiří Jabulka, Nakladatelství Typ-grafický a polygrafický servis, České Budějovice