Vypráví se, že kdysi dávno zabrousil někdo z ústeckých pláteníků se svým zbožím až kamsi do Itálie, kde poprvé spatřil betlém. Ta podívaná mu zřejmě učarovala, že na ni myslil celou cestu domů. A když pak za večerů o té krásné Itálii vyprávěl, neopomněl se zmínit o té srdce jímající podívané. Pojal smělou myšlenku namalovat si něco podobného pro sebe. A tak vznikly už téměř před třemi sty lety „oustecké betlémy“.
Počátky malování a stavění betlémů bychom mohli hledat již v 18. století. Profesionální malíři a pozlacovači v době osvícenských reforem ztráceli zakázky pro církevní objekty, proto se začali věnovat malování betlémových jesliček. Vedle nich tvořili i lidoví malíři z řad pekařů, tkalců či kovářů. Dodnes je takový betlém pro mnohé vzácnou rodinnou památkou a chloubou. Také proto jej jeho majitelé ochotně ukazovali každému, kdo o to požádal.
Většina z dvaatřiceti dosud známých malířů betlémů používala k malbě barvy kvašové nebo klihové. Mezi nejstarší dochované figurky v městském muzeu patří práce z pol. 18. stol. od autorů Domlátila a Täubera (přelom 18. a 19. stol.). Figurky i ostatní součásti betléma bývaly malovány na bílý papír nalepený na papír tužší, zpravidla lepenku. Nejstarší figurky jsou však někdy slepeny i z několika vrstev slabšího papíru, např. notového, apod.
Příprava a stavění betléma zaplnily volný čas betlemáře po čas adventu. Samotná stavba trvala několik dní. Začínalo se zhotovením stupňovité plošiny, velikostí světnice a určením místa pro betlém byl dán rozměr celé konstrukce. Zadní část, zhotovená z latí, určovala výšku betléma a často končila až u stropu světnice. Pro vyvýšeniny a kopce se použily různé krabice, ošatky či koše. Vše se přikrylo babinou (odpad při drhnutí lnu) nebo senem či starým mechem. Navrch se kladl čerstvý, již dříve natrhaný a vysušený mech.
Uprostřed betléma byl chlívek, jeskyně nebo polorozpadlý chrám s bohatým portálem, kde se nad jesličkami s jezulátkem sklání Panna Maria a sv. Josef. V pozadí za nimi stojí vůl a oslík. Nad jesličkami se vznáší anděl, držící stuhu s nápisem „Gloria in excelsis deo“, někdy také s českým nápisem: „Sláva na výsostech bohu“. U velkých betlémů je vlevo od jesliček umístěna vesnička a vpravo město s výstavnými chrámy a ohrazené hradbami. Nejblíže k jesličkám byli stavěni „darovníci“, „klekači“, za nimi tzv. „podavači“, neboť předávali přinesený dar jezulátku, nikdy zde nesměly chybět vánočky. V betlému byly zachyceny i výjevy každodenního života, např. ženy u studny či práce řemeslníků. Slavnostním vyvrcholením práce betlemáře bylo vložení svaté rodinky do jesliček před štědrovečerní večeří.
Informační centrum města
Ústí nad Orlicí a ČD
Sychrova 16, 562 24 Ústí nad Orlicí
Tel.: +420 465 514 271, 272
E-mail: ic@muuo.cz
www.ustinadorlici.cz
Městské muzeum
Čs. armády 932, 562 24 Ústí nad Orlicí
Tel.: +420 465 523 653
E-mail: info@muzeum-uo.cz
www.muzeum-uo.cz
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
