Žamberk si připomíná svého slavného rodáka Václava Prokopa Diviše expozicí, která se každoročně otevírá vždy na počátku května. Domek s šindelovou střechou, v němž se nachází, rozhodně nepřehlédnete. V jeho těsné blízkosti se totiž tyčí maketa zemněného bleskosvodu, kterou se tak významně zapsal do dějin elektrotechniky. Domek spravuje Městské muzeum Žamberk a pro veřejnost je přístupný sezonně vždy od 1. května do 30. září.
Domek Prokopa Diviše je typickou roubenou stavbou. Najdete ho na okraji Žamberka přímo na místě, kde se Václav Diviš (tehdy ještě Václav Divíšek) dne 26. března 1698 narodil. Toto území původně náleželo k obci Helvíkovice, bylo však již roku 1547 Janem z Pernštejna, pánem na Potštejně a na Liticích, přikoupeno a stalo se součástí Žamberka.
Vybavení světnice připomíná dobu, kdy se zde V. P. Diviš narodil a vyrůstal. Stůl, selské židle, postel, truhly a kolébka dokladují základní vybavení obydlí chudé zemědělské rodiny. V druhé části expozice nacházíme předměty a vzácné dokumenty, dokladující jeho životní dráhu. Je zde kopie záznamu o Divišově narození, dále podoba Žamberka z roku 1712, zaznamenaná krátce předtím, než jej v roce 1714 mladý Václav opouští. Jeho kroky směřovaly do Znojma, kde se stal stipendistou řádu premonstrátů na latinském gymnáziu. Jsou zde vystaveny dobové podoby budovy gymnázia a také doklad o tom, že během studií figuroval v soupisu studentů již jako Václav Diviš (Wenceslaus Divisch Boëmus Senftenbergensis Praem). Barevná veduta města Znojma a kopie litografie L. Czerného dokladuje rozsáhlý komplex budov premonstrátského kláštera v Louce u Znojma, kde Václav Prokop Diviš pokračoval ve studiu teologie a filosofie. Nacházíme zde doklad z roku 1726 o jeho vysvěcení na kněze a jmenování profesorem teologie a filosofie. Titulní list Divišovy latinsky psané disertační práce dokládá, že v roce 1733 dokončil a v Salzburgu obhájil svoji práci. Jediný dochovaný barevný dobový portrét, který zachycuje Václava Prokopa Diviše, je připisován Lukáši Krackerovi (1717–1779). Nacházíme zde také pohled na faru v Příměticích, na jejíž zahradě dne 15. září 1754 poprvé vztyčil svůj bleskosvod, tedy o šest let dříve než Benjamin Branklin. Nechybí zde ani titulní list obsáhlého spisu „O podstatě atmosferické elektřiny“, kam soustředil veškerá významná teoretická pojednání, ke kterým dospěl na základě vlastních experimentálních pokusů.
V expozici nepochybně upoutá pozornost detail hlavice bleskosvodu, stejně jako dobový nákres léčení pacientů elektrickou energií. Nepřehlédnutelné svědectví přinášejí zmínky o hudebním nástroji Denis d’or, který je rovněž Divišovým vynálezem a jehož nevídané akustické možnosti právem vzbudily obdiv samotného císaře Josefa II., který si nechal nástroj z kláštera v Louce převést na císařský dvůr ve Vídni. Jeho Denis d’ or je zajímavý tím, že pro rozezvučení strun užíval elektrické energie leydenských lahví. Je pokládán za jeden z prvních elektrofonických nástrojů na světě.
K unikátním předmětům, které si mohou návštěvníci prohlédnout, nepochybně patří leydenská lahev a třecí elektrika Ramsdonova typu se skleněným kotoučem ze třetí čtvrtiny 18. století. Elektrický náboj byl odebírán dvěma sacími hlavicemi umístěnými na rozeklané části konduktoru, který s vlastní elektrikou netvořil pevný celek, aby mohl sloužit po nabití k experimentování mimo její dosah. Expozici doplňují rovněž doklady o nejstarších názorech na podstatu bouřky a zároveň o odvěké snaze bránit se proti jejím ničivým účinkům.
Část exponátů věnovaných Václavu Prokopu Divišovi je možné si prohlédnout také v budově Kateřinského špitálu v Žamberku, která je sídlem Městského muzea. Návštěvníci uvidí maketu hlavice zemněného bleskosvodu i model rodného domku vytvořený Jiřím Mergancem. Je zde prezentována monografie profesora Eduarda Alberta, Doc. Josefa Haubelta, DrSc. a PhDr. Karla Černého. Plastika ak. sochaře Františka Rouse mladšího věrně zachycuje podobu vynálezce a premonstrátského kněze. Divišův rodný dům zpodobňuje olejomalba ak. malířky Júlie Krčmářové. Pamětní medaili věnovanou V. P. Divišovi vytvořil u příležitosti 250. výročí narození J. T. Fischer a v roce 1998 u příležitosti 300. výročí narození ak. sochař Zdeněk Kolářský.
| |
Městské muzeum Žamberk
Československé armády 472
564 01 Žamberk
Tel.: +420 465 611 678
E-mail: muzeum_zamberk@raz-dva.cz
www.zamberk.cz/muzeum
|
