Jihlavský podzemní labyrint je po Znojmu druhým nejrozsáhlejším na území naší republiky. Podle posledních měření činí jeho délka 25 km o celkové ploše 50 000 m2. Rozsah původního podzemí, to znamená před sanací, byl patrně větší.
Do podzemních prostor je možno sestoupit po schodech z domovních sklepů většiny budov v historickém jádru města. Prohloubené sklepní prostory, nacházející se 2–4 m pod povrchem, tvoří první patro, z něhož lze sestoupit do patra druhého, do hloubky 4–6 m. Pod některými významnými domy a paláci je v hloubce 10–14 m raženo i patro třetí. Nyní je nejhlubší místo celého jihlavského podzemí 22 m pod povrchem. Chodby jsou raženy ve skalním rulovém ostrohu nejen pod budovami okolo náměstí, ale zabíhají i do přilehlých ulic, kde se několikerým způsobem rozvětvují. Dalo tak vzniknout rozsáhlému bludišti štol s výklenky, slepými chodbami a rozšířenými prostorami, které tvoří místnosti a někde i celé sály. Délka chodeb není všude stejná, například od radnice vedou až do středu náměstí, kde je u morového sloupu ústící otvor se schodištěm, takže do podzemí lze vstoupit i přímo v centru náměstí. Další takový vstupní otvor byl roku 1961 objeven uprostřed dolní části náměstí při hloubení rýhy pro kanalizační potrubí. Ústí tohoto vstupu bylo přikryto dvěma plochými kameny, jež byly půl metru pod původní kamennou dlažbou. V chodbách se až do 60. let minulého století dochovaly nízké dřevěné lavice pro uložení sudů s pivem; strop nad nimi byl zčernalý od vysířování těchto sudů.
Kristina Leštinová
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
