Vzpomínám si, když jsem jako náctiletý doslova hltal každou informaci o Velikonočním ostrově (Rapa Nui), o zdejších sochách Moai i kráteru Rano Raraku, kde byly Moai vytesány. Světu však ostrov představil mnohem dříve (1947) svou odvážnou plavbou norský antropolog Thor Heyerdahl na balzovém voru Kon Tiki. Jaké bylo mé překvapení, když právě Heyerdahl pozval na Rapa Nui neznámého českého inženýra ze Strakonic, aby "naučil chodit" zdejší Moai. Ano, na dnešní výlet se vydáme s panem Pavlem Pavlem.
Narodil jsem se ve Strakonicích - městě dudáků, motorek a fezů. Žiji zde dodnes a posledních 12 let působím ve funkci místostarosty. Před 30 lety mne očarovala záhada stěhování soch Moai na Velikonočním ostrově. Cesta tam, ve společnosti Thora Heyerdahla (1986), byla mým prvním výletem "ven z obory" do kapitalistického světa. Od té doby jsem toho zcestoval hodně a na samotný Velikonoční ostrov jsem se vrátil ještě pětkrát, naposledy letos v únoru. Když mám čas, vyrážím s rodinou za rodiči do ráje šumavského, jak ho popsal spisovatel Karel Klostermann, a to na Horskou Kvildu. Zázemí rodiny a nádherná, i když drsná příroda je pro mě celoroční nabídka i příležitost k relaxaci. Množství turistických tras a jedinečných výhledů je snad nevyčerpatelné a dá se zpestřit sednutím na kolo pro dosažení i vzdálenějších lokalit, jako je rozhledna Poledník, Prášilské jezero či prameny Vltavy. V zimě to máme pět kilometrů na lyžařský vlek na Kvildě nebo deset do lyžařského areálu na Zadově. Kouzlo zimních běžeckých výletů po upravených tratích Zadova, Kvildy, Filipovy Huti a Modravska je lepší zažít než sáhodlouze popisovat. Odměnou za sportovní výkon mi je poleženíčko na vyhřáté peci i maminčiny dobrůtky. Můj otec je sice původně inženýr elektro, ale jeho celoživotní láskou je vyřezávání ze dřeva. Misky a podnosy už desítky let staré používá naše rodina dodnes, ale tatínek dovede potěšit i cizí. Kolem chalupy totiž rozestavil například hlavy Moai Kava kava, sochu pověstného šumavského siláka, dvoumetrového Ranklovského Sepa, figuru Charlieho Chaplina v životní velikosti či lyžařku ve stylu roku 1900. V současné době tatínek tvoří další figury v životních velikostech - strakonického dudáka a dobrého vojáka Švejka. Všichni mu fandíme a zvědavost, jak mu jde práce od ruky, je dalším dobrým důvodem k výletům na Horskou Kvildu.
Luděk Sládek
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.