Číslo 64401 vypovídá
V průběhu druhé světové války se v hlavách představitelů nacistického Německa zrodil plán, jak získat valuty. V táboře Sachsenhausen k tomu účelu vznikla největší penězokazecká a falzifikátorská dílna v dějinách, kde pracoval i známý padělatel Salomon Smoljanov. Projekt dostal název „Operace Bernhard“.
Adolf Burger se narodil 12. srpna 1917 ve Veľké Lomnici na Slovensku a je dnes ve svých dvaadevadesáti letech posledním žijícím pamětníkem. Jak sám říká, měl krásné dětství, přestože byla rodina chudá a otec Moritz zemřel, když byly Adolfovi čtyři roky. Spolu s babičkou a dědečkem, maminkou Gizelou, sourozenci Malvínou, Izabelou a Izidorem se nejprve přestěhovali do Popradu a potom do Bratislavy. Adolf se vyučil tiskařem a od roku 1939 pracoval v arizované bratislavské tiskárně Horváth & Co. On i jeho sourozenci docházeli do mládežnického hnutí Hašomer Hacair, kde se připravovali na vystěhování do Palestiny. Sourozencům se odchod podařil ještě před válkou. V roce 1942 byl Adolf Burger zatčen, odeslán do Žiliny a poté deportován do Osvětimi-Březinky. Den po jeho zatčení zatkli i jeho ženu Giselu, kterou krátce před Vánocemi zavraždili v plynových komorách v Březince. Bylo jí pouhých 22 let.
Adolf byl jako tiskař vybrán pro práci do padělatelské dílny v táboře Sachsenhausen, kam byl přemístěn v roce 1944. Stal se přímým účastníkem „Operace Bernhard“ a podílel se na výrobě padělků liber, dolarů, ale i poštovních známek, pasů nebo průkazů sovětské NKVD. Přes úlevy, které měli, dobře věděl, že žádný z vězňů nemůže živý opustit pečlivě střežený prostor bloků 18 a 19. S blížící se frontou v únoru 1945 byl spolu s ostatními převezen do rakouského Mauthausenu a posléze do Ebensee. Pouze rychlý postup Američanů a zásah rakouských partyzánů zkřížil plány esesmanů pohřbít vše a všechny v tamních podzemních dílnách.
Hned po svém návratu do Prahy v roce 1945 podal šokující svědectví o „Operaci Bernhard“ na pražské kriminálce. Odhalil tím mimo jiné také celou jednu třetinu padělaných liber, uložených v národní bance. Svou rodinu na Slovensku ale už nenašel. Hlinkovi gardisté maminku týden před příchodem Rudé armády deportovali do Ravensbrücku, kde zemřela. Její druhý muž Alexander Kočiš dobrovolně následoval svou ženu a zemřel v Sachsenhausenu. Adolf se z Bratislavy vrátil zpět do Prahy, kde vedl tiskárnu až do procesu se Slánským. Potom byl jako Žid přeřazen na práci v loděnici, posléze na čištění města, až se nakonec stal ředitelem taxislužby. Svůj život zasvětil výpovědi. V letech 1953–2007 absolvoval přednášky pro více než 103 000 studentů v celém Německu, kde také v roce 1987 svědčil před soudem s válečnými zločinci. Je autorem úžasné publikace literatury faktu, která vyšla v mnoha jazycích světa. Ďáblova dílna, tak se kniha jmenuje, zachycuje věrně vše, co Adolf Burger na vlastní kůži zažil. Podle knihy byl natočen také stejnojmenný film, a byť je pouze jistou uměleckou nadsázkou, získal v roce 2008 Oscara za nejlepší cizojazyčný film.
Zaznamenáno v červenci 2009
Zemřel 6. 12. 2016
Luděk Sládek
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
