Poté, co roku 1449 vstoupil Karel VII. do Rouenu, dal podnět k rehabilitaci Jany z Arku. První šetření (1455) přiměla papeže Kalixta III. zahájit proces, jehož výsledkem byla před 555 lety, 7. července 1456, její rehabilitace.
Jana z Arku se narodila 6. ledna 1412 a je známa jako svatá a statečná žena bojující mečem za práva církve i své vlasti, což je spíše výjimkou, protože válečnictví nebývá ženám vlastní. U nás však známe dvě Vlasty válečnice, jednu z Dívčí války a druhou jako zpívající ministryni národní obrany. Ale vážně, pravdou je, že všude tam, kde byli v historii muži přemoženi lhostejností či zbabělostí, vstupují na scénu silné ženy.
Málokdo ale ví, že Johanka má jistou souvislost také s námi. Když k ní dolehly zprávy o husitech, vyslala posla s dopisem, v němž kárá husitské heretiky a varuje před následky. Kdo ví, jak by dopadla její výprava proti Prokopu Holému. Nejspíš by prohrála, jako mnohem silnější armády, ale možná by ji dva měsíce po sepsání dopisu, 30. května 1431, neupálili jako čarodějnici. Jako devatenáctiletá byla tou samou církví, kterou horečně bránila proti husitům, odsouzena, prohlášena kacířkou, exkomunikována a na rouenském náměstí Vieux Marché (Starý trh) upálena. Ironií osudu zůstává, že její dopis byl objeven mezi dokumenty, které německý inkvizitor Johannes Nider předložil spolu s důkazy o jejím kacířství. Přitom její dopis začínal tak krásně: Již delší dobu ke mně docházejí zprávy a hlasy lidí, že se z vás, pravých křesťanů, stali heretici a že stejně jako Saracénové ničíte pravou víru a bohopoctu...
Alois Rula
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
