Basilejská ujednání, známá jako kompaktáta byla vyhlášena v Jihlavě přesně před 575 lety, 5. 7. 1436. Jednalo se o výsledek jednání basilejského koncilu a zástupců husitských Čech. Kdyby se bývala podařilo domluva s Husem na koncilu v Kostnici, mohlo se přiznání nároku na přijímání z kalicha českých husitů obejít bez pozdějšího krveprolití. Ale kdo ví...
K jednání v Basileji došlo až po drtivé porážce páté křížové výpravy proti husitům u Domažlic (1431). Husitské poselstvo dorazilo do Basileje (1432) v čele s Prokopem Holým a Vilémem Kostkou z Postupic. Hlavní slovo však měli husitští kněží, kteří přinášeli tzv. čtyři pražské artikuly: svobodné kázání slova Božího, přijímání podobojí pro všechny, odnětí světského majetku církvi a trestání smrtelných hříchů bez rozdílu postavení. Jan Rokycana hájil před koncilem přijímání podobojí proti chorvatskému dominikánu Janu Stojkovičovi z Dubrovníka. Mikuláš Biskupec z Pelhřimova (Táborita) hájil trestání smrtelných hříchů proti Jiljí Charlietovi. Německý dominikán Heinrich Kalteisen, inkvizitor a znalec kacířských nauk, oponoval knězi Oldřichu ze Znojma (Orebské bratrstvo) a nejvýznamnějším účastníkem debaty byl barcelonský arcijáhen Jan Palomar hájící vyvlastnění církevního majetku. Koncil byl nakonec ochoten přiznat Čechům přijímání z kalicha, pokud přijmou učení katolické církve v ostatních bodech. Jednání pokračovala v Praze od listopadu 1433 do února 1434. Výsledkem dohadů a průtahů byla porážka radikálních husitských polních vojsk v bitvě u Lipan (1434) a dobytí hradu radikálních husitů Sionu Jana Roháče z Dubé (1437). To otevřelo Zikmundovi cestu na český trůn. Většina husitů uznala jeho nárok i platnost korunovace za českého krále z 28. července 1420.
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
