Hrady, zámky a další památky jsou tím největším bohatstvím, které může Česká republika nabídnout. Počtem památek, které zůstaly do dnešních dnů zachovány, často včetně původního vybavení, se můžeme poměřovat snad jen s Velkou Británií.

Zdmi památek procházela historie – řadu hradů zakládala přemyslovská knížata, honosná sídla však budovali a přestavovali i členové významných šlechtických rodů, později je kupovali bohatí měšťané nebo třeba umělci. Dějiny však prošly i zdmi klášterů a kostelů, významným dokladem běžného života jsou i památky lidové architektury. Často opomíjenou či samozřejmou součástí památek jsou historické parky a zahrady, které představují svébytný prvek umění, jenž se mění s ročními dobami, a tak je stále možné obdivovat jeho proměnnou krásu. Samostatnou kapitolou jsou pak industriální památky, dokládající technický um éry rozvoje průmyslu a obchodu.

Sto tři takovýchto památek spravuje Národní památkový ústav. Naprostá většina z nich je přístupna veřejnosti a na zpřístupnění těch nemnoha zbývajících památkáři intenzivně pracují. Na prohlídkách není prezentována jen architektura, ale také většinou původní vybavení interiérů – mobiliární fond spravovaný Národním památkovým ústavem čítá téměř milion položek. Na prohlídkových trasách tak mohou návštěvníci vidět reprezentační i soukromé pokoje šlechtických majitelů, ale často také pokoje služebnictva, hostinské pokoje, místnosti panských úřadů či lesní správy, historické kuchyně nebo prostory pro osobní hygienu.

Památky ve správě Národního památkového ústavu každoročně hostí více než tisícovku kulturních akcí: koncertů, divadelních představení, řemeslných jarmarků či nejrůznějších slavností. Některé z těchto akcí mají dlouhou tradici, například festival Smetanova Litomyšl, řezbářské sympozium Křivořezání na Křivoklátě, Královský průvod z Prahy na Karlštejn, výstavy kamélií na zámku v Rájci nad Svitavou a mnohé další. V rámci projektu Oživlé památky připravují správci hradů a zámků každý měsíc v návštěvnické sezoně kulturní akce na jedno téma – v minulosti jimi bylo například zpřístupňování třináctých komnat, prohlídky po stopách natáčených fi lmů a pohádek nebo třeba oživené příběhy dávných legend.

Dávno již není pravda, že se všechny památky po zimní přestávce otevírají na začátku dubna. Řada památek má celoroční provoz (např. Český Krumlov, Hluboká, Rožmberk, Sychrov, Mníšek pod Brdy, Křivoklát), nebo alespoň posunula datum otevření na časnější měsíce (Karlštejn). Přesto duben zůstává měsícem, kdy památky představují novinky pro nadcházející sezonu. Tradičně je v ní několik významných svátků – 18. 4. slavíme Mezinárodní den památek a historických sídel, kdy většina památek nabízí speciální program. Druhý víkend v červnu se pak Česká republika připojuje k mezinárodní akci nazvané Víkend otevřených zahrad. V tyto dny nabízejí památky komentované prohlídky zahrad a parků, často s možností nahlédnout do jinak nepřístupných skleníků či technologického zázemí. Na přelomu srpna a září probíhá Hradozámecká noc – mimořádná akce, při níž je možné si památky prohlédnout v neobvyklou dobu s jedinečným osvětlením a často i s bohatým doprovodným programem. Dny evropského dědictví pak zpravidla nabízejí přednášky o historii či probíhající obnově památek.

Hrady, zámky a další památky jsou místa, kam má smysl se neustále vracet. Slouží nejen k poznání, zábavě i odpočinku – můžete na nich sledovat proměny prohlídkových tras nebo se zapojit do některých interaktivních programů. A pochopitelně jde o živá místa, nabízející množství kulturních akcí. Nechte se zlákat, třeba právě nabídkou KAM po Česku.

Petr Svoboda