Podle spisovatele Jaroslava Žáka bývá slavný Komenského výrok „schola ludus“ nesprávně překládán jako „škola hrou“. Správně to má být „škola je mač“. Autor humoristických a satirických próz Jaroslav Žák se narodil před 105 lety, 26. listopadu 1906 v Praze.
Působil jako středoškolský profesor. Po 2. světové válce pracoval jako scenárista Československého státního fi lmu a stal se spisovatelem z povolání. Literární dráhu zahájil ve spolupráci s malířem Vlastimilem Radou parodiemi Budulínek a Matlafousek aneb Vzpoura na parníku Primátor Ditrich, Dobrodružství šesti trampů aneb Nové pověsti české a Z tajností žižkovského podsvětí. Jeho jméno je spojováno také s fi lmy pro pamětníky, například Škola základ života a Cesta do hlubin študákovy duše, které si oblíbily celé generace diváků.
Úryvek ze Študáků a kantorů jistě napoví, proč si jeho „školní“ knihy získaly takovou oblibu: „Mezi neinformovaným občanstvem převládá odnepaměti bludný názor, že školství, zejména pak školství střední, je blahodárná instituce, kde zástupy mládeže, toužící po vědění a vzdělání, jsou poučovány a vychovávány obětavými muži a ženami. Z tohoto mylného předpokladu vycházejí všichni reformátoři a bojovníci za novou střední školu, pročež jejich úsilí končí nezdarem. Neboť střední škola je ve skutečnosti kolbiště, kde utlačovaný lid studentský, čili študáci, vede nesmiřitelný boj proti panující kastě prófů neboli kantorů“. Je tomu tak ale i v současnosti, nebo se role obrátily? Kdyby žil Jaroslav Žák dnes, možná by napsal další román ze školního prostředí s názvem Kantoři v defenzivě.
-jol-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
