Před 430 lety, 24. února, byla Řehořem XIII. vydána bula Iter gravissimas. Ta vyhlašovala kalendářní reformu a zaváděla gregoriánský kalendář.
Teprve 709 let po založení města Říma, v roce 45 před nar. Krista, nechal sestavit Julius Caesar pravidelný kalendářní systém. Kalendář vyniká jednoduchostí a přesností postačující pro každodenní potřebu. Po mnoho staletí fungoval dobře. Kvůli délce tropického roku = 365,242199 dne, docházelo však k postupnému opožďování kalendáře vůči okamžikům, kdy nastává rovnodennost či slunovrat. A k nelibosti římské církve se opožďovaly i tradiční církevní svátky. Proto roku 1582 Řehoř XIII. reformou zavedl nynější gregoriánský kalendář. Ten ale nebyl všude přijat ihned. V Anglii byl po dlouhém váhání zaveden až roku 1752. Kvůli srovnání data po 2. září následovalo 14. září. V Čechách ho zavedl Rudolf II. skokem z 6. ledna na 17. ledna 1584, na Moravě v říjnu téhož roku. Kvůli tomuto posunu se v roce 1584 slavily v Čechách Velikonoce o čtyři týdny dříve než na Moravě.
Pravidla gregoriánského kalendáře: Rok je přestupný, pokud je dělitelný číslem 4 (2004, 2008). Výjimka – rok není přestupný, pokud je dělitelný číslem 100 (1900, 2100). Rok, na který se vztahuje výjimka, je přestupný, pokud je dělitelný číslem 400 (2000, 2400). Takže pěkné počítání!
-šad-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
