Neřeknu nic nového, pokud prohlásím, že mince jsou jedním z nejdéle užívaných směnných prostředků. Jejich původ totiž sahá daleko do minulosti, hlouběji, než kam sahá třeba historie písma. Rozmachu se jim však dostalo až v antickém Řecku, kde se začala dodržovat norma pro jejich váhu a ryzost.
Přitom to ale po celá tisíciletí šlo i bez nich. Zboží se v pohodě měnilo za zboží, jehož hodnota závisela jen na dané oblasti. Za peníze tak sloužilo od kostí přes lastury, obilí, dobytek, plátno, bronzové nástroje, kousky zlata nebo stříbra skoro všechno. Tuto anarchii vytlačilo až konkrétní zboží, které se stalo domluveným obecným platidlem (dobytek, plátno, kovy). Odtud odvozuje latina z výrazu dobytek (pecus) výraz pecunia (peníze). U nás tomu bylo podobně − české platit je odvozeno od slova plátno. Časem ale vyhrály kovy, zejména proto, že se daly snadno dělit. Předpokládá se, že první mince se používaly už před 4500 lety, přestože první písemné zmínky o nich pocházejí až ze starověké Mezopotámie (Chammurapiho zákoník, 1792–1750 př. n. l.). Zde, ale i na Krétě či v Přední Asii, začali obchodníci postupně kousky drahého kovu puncovat na znamení jejich určité pevné váhy. Zajímavostí je, že právě tyto babylonské váhové normy se později staly základem všech mincových soustav. Počínaje první řeckou mincí ze slitiny zlata a stříbra, známou jako élektra, která vznikla jako státem zaručené platidlo u maloasijských Řeků (Jónů) na sklonku 7. stol. př. n. l. Později přišly stříbrné, zlaté i bronzové ražené mince, které se vyráběly z odváženého kusu kovu tak, že se kov vložil mezi dvě kovové formy s vyrytými reliéfy a na horní matrici se bouchlo kladivem. Dříve určovala hodnotu mince hodnota použitého drahého kovu, ale dnes, i když jsou mince stále nepostradatelnou částí měnového systému, jejich úloha klesá, náklady na výrobu rostou, a kdyby se za ně nezaručil stát, neměly by prakticky žádnou hodnotu. Nebude proto trvat dlouho a jednoho krásného dne nám už v peněžence žádné mince nezachrastí. Což zvláště u naší koruny nepřekvapí, protože co si dnes koupíte třeba na čerpací stanici za deset korun? Nic!
Alois Rula
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
