Když se řekne meziříčí, vybaví se nám hned několik našich měst. Máme-li však na mysli konkrétní meziříčí, třeba mezi Eufratem a Tigridem, potom je řeč o Mezopotámii. O kolébce civilizace, hliněných tabulkách, klínovém písmu a Sumerech, kteří k radosti mnohých mužů vynalezli nejspíš také pivo. Historie piva se tak zřejmě začala psát před pěti tisíci lety, což znamená, že je nápojem starším než révové víno.
Sumerové své pivo (kaš) vyráběli z ječného chleba a sladu, protože neznali chmel a nahořklou chuť jejich moku dodávaly chleby pražené v popelu. Od Sumerů převzali vaření piva Egypťané, kteří vařili pivo červené, barvené plody mandragory. Řekové i Římané dávali přednost vínu, Keltové medovině, ale Germáni měli pivo ve velké oblibě. Nositeli „pokroku“ na územích obývaných Slovany byli stavitelé prvních klášterů, příslušníci mnišských řádů, posbíraní po všech koutech tehdejšího křesťanského světa. Tak se také vaření piva dostalo k nám a právě v klášterních zahradách se poprvé začal pěstovat chmel (8. a 9. století). Není divu, že mnozí z mnichů zasvětili svůj život více pivu než motlitbám.
První doložená zpráva o chmelu u nás pochází z 11. století a první pivovarníci se objevili v Praze roku 1082. To znamená, že je tomu letos nachlup 930 let, co u nás mužské plémě začalo holdovat po lovu (potažmo sportu) druhé ze svých tří zálib. Na první československý televizor Tesla 4001A z roku 1953 si ale museli ještě nějakých 871 let počkat.
První český pivovar byl postaven roku 1118 v Cerhenicích a roku 1712 už u nás vyrábělo pivo 1294 pivovarů. Dnešní roční produkce piva je 1 325 000 hektolitrů, což nás v konzumaci řadí na první místo na světě. Svůj podíl na tomto prvenství má i emancipace, protože pivo pijí také naše ženy a dokonce i některé pohádkové bytosti.
Louis Brewer
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
