Před sedmdesáti lety byl nacisty popraven Vladislav Vančura, jeden z našich nejvýraznějších spisovatelů. Český jazyk ovládal jako nikdo jiný, jeho archaická mluva je nenapodobitelná.
Narodil se 23. června 1891 v Háji ve Slezsku a po otci pocházel ze starého protestantského rodu písmáků. Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a od roku 1921 provozoval se svou manželkou lékařskou praxi na Zbraslavi.
Vančura byl prvním předsedou uměleckého spolku Devětsil a spolutvůrcem programu avantgardní literatury. Byl také členem Komunistické strany, ale když v roce 1929 vystoupil proti novému gottwaldovskému vedení, byl z KSČ vyloučen.
Z Vančury se postupně stala velká literární osobnost. V jeho vile na Zbraslavi se scházeli herci, malíři a literáti a umělecká smetánka zde společně organizovala kulturní život.
Ve svém díle zápasil s konvencemi dosavadní prózy, a proto začal používat archaickou mluvu, dlouhá a košatá souvětí, ale i hovorovou řeč. To vše charakterizuje jeho dílo jako monumentální a nezaměnitelné. Největšího úspěchu, slávy a ocenění dosáhly jeho knihy „Rozmarné léto“ a „Markéta Lazarová“. Obě díla byla také velmi úspěšně zfi lmována. O „Markétě Lazarové“ známý kritik F. X. Šalda napsal, že se jedná o knihu „až nedovoleně krásnou a omamnou“.
Za okupace byl Vladislav Vančura činný v odboji. V květnu 1942 byl za heydrichiády zatčen a 1. června na Kobyliské střelnici popraven.
-mak-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
