Český fyzik, student Marie Curie-Skłodowské, zakladatel Státního radiologického ústavu, člen Amundsenovy výpravy k severnímu pólu, akademik, docent, nositel řady vysokých vyznamenání včetně Stříbrné medaile města Paříže, autor více než šedesáti knih pro děti a mládež, sci-fi a odborné literatury… Tím vším byl František Běhounek (28. 10. 1898 – 1. 1. 1973).
O tom, že je fyzika dobrodružná, byl jistě mladý František přesvědčen již při studiu na Přírodovědné fakultě Karlovy univerzity. Že jako vědecký pracovník zažije dobrodružství, které s ním budou sdílet statisíce čtenářů na celém světě, jej jistě ani nenapadlo. Když po absolutoriu Karlovy univerzity pokračoval na Sorbonně pod vedením Marie Curie-Skłodowské, slavná vědkyně ocenila jeho talent doporučením k účasti na výpravě Roalda Amundsena k severnímu pólu (1926). Prováděl měření na Špicberkách, ale vlastního letu k pólu se ještě nezúčastnil. Ten přišel až o dva roky později, kdy se stal jako specialista na kosmické záření vědeckým členem posádky vzducholodi Italia pod vedením generála Umberta Nobileho. Dobrodružství, které dalo popud k Běhounkově literární tvorbě, však nastalo až po přeletu pólu. Na zpáteční cestě, 23. května 1928, vzducholoď zatížená námrazou ztroskotala a devět přeživších členů posádky zahájilo vysílačkou volání o pomoc. Až 20. června byl poprvé spatřen stan ztroskotaných a 12. července dorazil ledoborec Krasin. Záchranné akce bohužel stály život Nobileho přítele a rivala Amundsena. Pro Františka Běhounka bylo dobrodružství popudem k další činnosti – spisovatelské.
Barbora Stluková
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
