Jsou jména, jejichž představováním bychom mohli urazit čtenářovu inteligenci. V technických oblastech k nim patří Albert Einstein, Thomas Alva Edison nebo v českých luzích a hájích známý František Křižík (1847–1941).
Tento technik, průmyslník a vynálezce, autor českých tramvají nebo Křižíkovy fontány se před 135 lety vydal na světovou výstavu do Paříže, kde poprvé spatřil svou osudovou obloukovou lampu ruského vynálezce Jabločkova. Lampa, ač již byla oproti prvním pokusům Petrova a Davyho značně vylepšená, vydržela svítit pouze 45 minut. To byl problém, který zaujal jednatřicetiletého Křižíka natolik, že předurčil jeho další dráhu v elektrických vynálezech.
Ještě v roce 1878 přišel Křižík s řadou vylepšení a v roce 1882 na Mezinárodní elektrotechnické výstavě v Paříži již získal za svou obloukovou lampu zlatou medaili, kde díky silnější svítivosti porazila i Edisonovu žárovku. Oblouková lampa se stala základem Křižíkova podnikání, v licenci ji vyráběli v USA, Anglii, Německu, Španělsku, Francii, Rusku i jinde. Zajímavostí je, že obloukovka nevoněla plynárenským společnostem a silně proti ní lobovali. Na sjezdu plynárenských a vodárenských odborníků v roce 1882 v Hannoveru byla část areálu osvětlena plynem a část obloukovými lampami a podle dobového tisku „návštěvník si ulehčeně oddychl, když z části zahrady osvětlené plynem přešel do části elektricky osvětlené“. Křižík nastoupil vítěznou cestu českého Edisona.
-bst-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
