Také vás někdy napadne při pohledu na spleť dálničních nadjezdů a podjezdů, že máme v krajině betonu více, než by se nám líbilo? Možná bychom měli na věc jiný pohled, kdybychom byli nuceni jezdit na štěrkem sypaných vozovkách. Tak nějak totiž vypadala naše silniční síť v době, kdy Stanislav Bechyně (20. 7. 1887 – – 15. 10. 1973) vrhal veškerou svou kreativitu do tvorby železobetonových konstrukcí a betonových mostů.
Výjimečným počinem rodáka z Přibyslavi byl i návrh na přemostění Nuselského údolí z roku 1919, který však nebyl realizován. Ve stejném roce okouzlil originalitou na stavbě, kterou veřejnost obdivuje dodnes. Pro Palác Lucerna v Praze vytvořil důmyslnou konstrukci ze sloupů a trámů. Palác se tím stal první budovou v Československu bez nosných částí ze dřeva nebo z cihel.
Odborná veřejnost si však nejvíce cení Bechyňových mostů a jeho pedagogické činnosti. Právě z jeho popudu vznikl i nový obor stavitelství kamenných a betonových mostů.
Za svou vědeckou a odbornou práci byl oceněn řadou vyznamenání a jmenován akademikem, jeho české i cizojazyčné publikace se staly základem odborných knihoven.
Nezanedbatelnou částí Bechyňovy tvorby byly záchranářské práce historické architektury, za všechny jmenujme slavný přesun děkanského chrámu v Mostě. Ač zemřel v Praze, přál si být pochován v rodné Přibyslavi, kde po významném rodákovi pojmenovali také náměstí.
-bst-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
